Model je pro veřejnost k vidění v rámci výstavy s názvem Gagarin. „Bohužel je jenom na dívání. Sednout si do něj nemůžete. Leda, že byste předložili doklad o absolvování výcviku," uvedl s úsměvem ředitel planetária Marcel Grün.

Maketu si na vlastní kůži vyzkoušel zástupce ředitele planetária Jan Šifner, který ji v pondělí poprvé představil a sám si do ní v oranžovém kosmonautském overalu také vlezl. Vzhledem ke své výšce měl trochu větší problém se do stísněného prostoru vejít, než měl Jurij Gagarin, který měřil pouhých 165 centimetrů. „Velikost kosmonautů byla rozhodující," vysvětlil Šifner s tím, že většinu už tak dost málo prostorné kabiny zabírala technika.

Replika přistávacího modulu ve tvaru koule měří v průměru dva a půl metru. „Vyrobili jsme ji podle dokumentace, kterou jsme měli. Je to v podstatě jedna z nejpřesnějších replik na světě," tvrdí Šifner s tím, že podobných replik příliš na světě není a originál si Rusové bedlivě střeží.

Jako originál po přistání

Základ makety je ve starším modelu Vostoku, který si mohli před časem lidé prohlédnout ve Štefánikově hvězdárně. Pracovníci Planetária hlavního města ji podle dobové dokumentace přesně upravili tak, aby materiály i vhled odpovídaly originálu po přistání. Pouze oproti skutečnosti je v modulu zahrnuto katapultovací sedadlo, které se 12. dubna 1961 vystřelilo zhruba ve výšce sedmi kilometrů a přistávalo s kosmonautem samostatně.

Maketa věrně napodobuje i stav pláště modulu po přistání. Při startu a během průběhu letu byla kabina pokryta hliníkovými panely, které odrážely sluneční světlo. Při průletu atmosférou se však většina z nich odtrhala a začal se také odtavovat tepelný štít. Model ukazuje stav po přistání, kdy byla část tepelné ochrany odtavená a povrch původní dokonalé koule značně nerovný.

Povrch vypadá realisticky

Replika je vyrobena z materiálů podobných originálu, jde o hliník, pryskyřici, železo i laminát. Stěny kabiny jsou pokryty textilním materiálem.

„Je zajímavé, že povrch vypadá velice realisticky, protože přistávací modul, aby kosmonaut neshořel a byl chráněn proti žáru při průletu atmosférou, byl obalen fenolovou pryskyřicí s azbestovými vlákny. A to se pomalu odtavovalo," vysvětlil Šifner. Tím se ochlazoval povrch modulu a teplota uvnitř byla díky tomu pro člověka přijatelná. „Byl to jednoduchý trik, ale fungoval," dodal.

Ručně dopsaný nápis CCCP

Při stavbě repliky měli pracovníci muzea, kteří na ní pracovali ve volném čase, podle Šifnera trochu problém zjistit, jak skutečný originál původního Vostoku přesně vypadal. „Obrázků, jak vypadá interiér, můžeme najít spoustu. Ale každý vypadá jinak. Je těžké se dobrat toho, co jsou zkoušky na zemi a co snímky skutečného letu," vysvětlil.

Doplnil, že se k tomu váže zajímavá historka týkající se Gagarinovy helmy. Nápis CCCP byl na ní údajně dopsán ručně těsně před startem, což je na pravých fotkách po přistání poznat. „Někteří lidé tvrdí, že fotky, kde je nápis zjevně natištěný, byly pořízeny až později pro tisk," popsal.

Program Let člověka do vesmíru

Kromě modelu přistávacího modulu a výstavy připravili pracovníci planetária pro návštěvníky další program, připomínající první let člověka do vesmíru.

Každý víkend tímto počínaje nabídne planetárium program Let člověka do vesmíru, který má veřejnosti odpovědět na otázky, které i po 55 letech Gagarinův let vyvolává. Příští úterý od šesti odpoledne budou moci zájemci v planetáriu také zhlédnout ruský hraný dokument Gagarin první ve vesmíru v původním znění s titulky.

Návštěva ruského kosmonauta

Velkým lákadlem je i návštěva ruského kosmonauta Sergeje Zaletina, který velel posádkám Sojuz TM30 a TMA1 a ve vesmíru strávil celkem osmdesát tři dnů, z toho pět hodin v otevřeném prostoru. Na páteční besedu s ním se mohou lidé hlásit na e-mailu planetarium@planetarium.cz, zbývá však už pouze několik míst.

Na akci se přihlásilo několik škol. „Máme hroznou radost, že školní děti a středoškolští studenti mají o tuto problematiku pořád zájem," zakončil Šifner.

Čtěte také: Štefánikova hvězdárna byla při částečném zatmění v obležení