Zatímco projektor pochází z roku 2009, druhá nezbytná součást promítací soustavy slouží už desítky let. Pražské planetárium stále promítá na původní kopuli z roku 1958, která není dokonale kulová, což způsobuje deformaci promítaného obrazu. Při stavbě kopule se totiž nepočítalo s projekcí filmů, v té době se promítala pouze hvězdná obloha

Dosluhující projekční systém proto zcela nahradí nová LED-Dome technologie, která vytvoří samostatnou kopuli pokrytou desítkami milionů LED diod, jež samy vytvářejí obraz. Nevzniká tak rozptyl světla na místa, která mají být neosvětlená a výsledkem je „bezkonkurenční kontrast“. Současně tato technologie umožňuje rekuperaci odpadního tepla.

Modernizací tak vznikne největší planetárium s touto pokročilou technologií na světě.

„Pražské planetárium se pyšní jednou z největších kopulí na světě, ale technologicky zaostává a brzy již stávající přístroje úplně doslouží. Přechodem na moderní LED-Dome technologii se zařadíme mezi světové špičky, jako je Dubaj nebo Osaka, kde se ale v porovnání s Prahou nachází kopule o jednotky metrů menší. Je to dobrá investice do vzdělání malých i velkých Pražanů,“ prohlásil náměstek primátora pro městský rozpočet Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Jako výhody LED-Dome technologie zmínil i dlouhou životnost kolem pětadvaceti let a v porovnání s konkurencí nižší náklady na údržbu.

Navzdory ekonomicky složité době se podle Vyhnánka investice do osvěty v oblasti vědy, výzkumu a vývoje Praze bohatě vrátí. „Současně s modernizací planetária pracujeme na přípravě konceptu Science parku, který by se věnoval vesmíru, dalším aspektům moderní vědy a techniky a který bychom rádi umístili v nedalekém areálu Výstaviště,“ dodal magistrátní politik.

Opoziční zastupitel hnutí ANO Patrik Nacher se k rozhodnutí koalice staví rezervovaně. „Pokud výsledkem bude skutečně unikátní planetárium, které bude lákat nejen Pražany a školy z celé republiky, ale třeba i zahraniční návštěvníky, tak pro takovou investici mám pochopení. Na druhou stranu se ptám, zda je pro ni i vhodný okamžik. Jestli by město ty prostředky nevyužilo teď jinde efektivněji, například v pomoci lidem, kterým se teď zdražuje doslova vše,“ poznamenal Nacher.

Patří mezi největší na světě

Planetárium Praha je největším planetáriem v České republice. S projekční kopulí o průměru 23,5 metru se řadí i mezi největší na světě. Před epidemií koronaviru ho navštívilo asi 200 tisíc lidí za rok. Více jak polovinu návštěvníků vzdělávací atrakce přitom představují děti a mládež. Projekce noční oblohy na kopuli pak tvoří klíčovou část programu.

„Pražské planetárium už dávno není jen o vesmíru. Probíhají zde koncerty i divadelní představení, která díky projekcím na jednu z největších kopulí na světě mají jedinečnou atmosféru. S novým projekčním systémem nabídneme dětem i dospělým ještě lepší divácké zážitky. Současně s tím bude Praha atraktivnější pro turisty, kteří vyhledávají tento typ kulturních a vzdělávacích zážitků,“ uvedla radní Hana Třeštíková (Praha sobě).

Zavřeno bude půl roku

Projekční technologii by měla metropole koupit do konce roku a následovat bude instalace, během níž bude planetárium uzavřené. „Délku uzavírky odhadujeme na půl roku. Této doby využijeme k tvorbě nových programů, aby faktu, že Praha bude mít nejlepší projekční systém na světě, odpovídala i naše programová nabídka,“ poznamenal Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Investici do jeho modernizace ještě musí potvrdit zastupitelé.

Planetárium respektive příspěvková organizace Planetum se čerstvě pyšní úspěšným vypuštěním umělé družice Planetum-1, kterou na konci května vynesla na oběžnou dráhu americká raketa Falcon. Mise „nanosatelitu“ o rozměrech 10x10x10 cm má řídící středisko právě ve Stromovce.

Jedná se o první čistě edukativně zaměřený satelit na světě. Děti a studenti si tak díky Planetum-1 mohou doslova sáhnout na vesmír vlastníma rukama. Pro žáky základních a středních škol jsou v planetáriu připraveny dílny, v nichž se dozvědí, jak se družice vůbec dostane do vesmíru, jakým způsobem manévruje, jak pořizuje fotografie a jak předává data na Zemi. Mohou se učit, jak sestavit a odeslat družici pokyny a jak přijímat signál, nebo si vyrobit vlastní anténu, s jejíž pomocí lze poslouchat vysílání družice.

Družice Planetum-1 nese vedle loutky Hurvínka také magnetometr a řadu dalších čidel, jež poskytují data, která využijí vysokoškolští studenti ve svých bakalářských či diplomových pracích. Aktivní systém orientace pak umožňuje velmi dokonalé manévrování a nastavení družicové kamery.