První písemná zmínka o existenci starobylého domu Na Křemenci na Novém Městě pochází z roku 1430, kdy patřil barvíři Petrovi. Není jisté, zda se tu už tehdy tehdy zlatavý mok vařil. V roce 1499 však již není pochyb, protože dům koupil Vít Skřemenec, který se svou manželkou Dorotou doložitelně započal tradici.

Dělové koule jako připomínka

Od té doby pivovar změnil několikrát majitele. Větších úspěchů se začalo dostávat v 16. století Ludmile Křemencové a jejím čtyřem manželům a pivovar zažil nebývalý rozkvět. Ten však utnula třicetiletá válka.

„Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Pražskému deníku Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda.

Po nich také zůstaly dvě dělové koule v nosné zdi restaurace. Netrvalo dlouho a pivovar se zase postavil na nohy.

Velkým mezníkem je rok 1762, kdy dům a s ním spojený pivovar koupil Jakub Flekovský, po kterém se podnik jmenuje dodnes. Zatímco on mu propůjčil své jméno, rodina Pštrossova přišla s jeho největším tahákem: Flekovským tmavým 13° ležákem.

Rodiště chorvatského fotbalu

Ten se vaří U Fleků již od roku 1843 a snad každý Pražák si od té doby zašel na Flekovskou třináctku. I díky ní se podnik stal populárním shromaždištěm herců z Národního divadla, v čele s Jindřichem Mošnou, později Eduardem Vojanem a Rudolfem Deylem. Oblíbili si ho i další umělci, například Jan Neruda, Jakub Arbes, Josef Václav Myslbek, Karel Hašler a později i Ema Destinnová a Jan Werich.

Psala se zde i fotbalová historie, právě v prostorách restaurace se rozhodli chorvatští studenti po zhlédnutí zápasu Sparty a Slavie, že doma ve Splitu založí dnes již proslavený klub HNK Hajduk Split.

Kultura a rekonstrukce

Pivovar u Fleků neposkytoval za svou dlouhou historii jenom pivo a jídlo, ale také se staral o kulturní vyžití svých zákazníků. Od 19. století až do 80. let 20. století zde sídlily různé společnosti divadelníků a muzikantů. Pravidelně tu vystupovali Zdeněk Najman, Vítězslav Černý a Ljuba Hermanová a také se zde natáčely televizní estrády (např. Dostaveníčko u orloje).

Ani komunistická éra neznamenala pro vyhlášený podnik příliš velké strasti. Ačkoli byl znárodněn, byl také několikrát rekonstruován, a to navzdory názorům, že by se měl raději zrušit. Naposledy se pivovaru dostalo rekonstrukce v 80. letech.

Restituce v roce 1991 navrátila restauraci a o rok později i pivovar rodině Brtníkových, která založila v objektu pivovarské muzeum. Před rokem se dokonce začalo poprvé vařit i světlé pivo. I v dnešní době si mohou návštěvníci alespoň přes okénko legendární mok zakoupit.