Petřínská rozhledna je již více než sto let jednou z dominant Prahy, odkud je překrásný výhled na celou metropoli.

Byla postavena jako pětkrát menší napodobenina Eiffelovy věže z iniciativy Klubu českých turistů, kteří se myšlenkou nadchli v roce 1889 na Světové výstavě v Paříži.

Jako místo stavby byl vybrán vrch Petřín, který však byl v té době velice odlehlým a nepřístupným místem. Proto bylo rozhodnuto o souběžné stavbě lanové dráhy, která byla po dokončení nejdelší lanovou dráhou v Rakousko-Uhersku.

Při stavbě padaly rekordy

Stavba samotné rozhledny byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny. Rozhledna byla dokončena v neuvěřitelně krátké době, 28. července 1891 byla zkolaudována a již 20. srpna 1891 byla rozhledna slavnostně otevřena rámci Zemské jubilejní výstavy. Samotné stavební práce trvaly tedy pět měsíců a šest dní.

Rozhlednu tvoří osmiboká ocelová konstrukce, na kterou se spotřebovalo 175 tun železa. Osm ramen konstrukce bylo zakotveno v mohutných kamenných blocích ve vrcholech osmiúhelníka, jehož úhlopříčka měří 20 m. Cesta na vrchol má 299 schodů až k vyhlídkové kabině ve výšce 51 metrů. Celková výše rozhledny je uváděna 63,5 metru. Na střeše ve výšce 60 metrů nad terénem byla původně umístěna stylizovaná koruna s vlajkovou žerdí.

Tehdy vozil návštěvníky na vyhlídku výtah pro šest osob, zprvu na plynový, později na elektrický pohon. Přízemní pavilon sloužil restauraci.

Hitlerovi se rozhledna nelíbila

„Pátého července 1938 v době konání sokolského sletu v Praze došlo patrně ke zkratu a začalo hořet uvnitř výtahové kabiny. Návštěvníci tehdy kabinu včas opustili a sestoupili do přízemí, horní část rozhledny však byla poškozena a musela být částečně přestavěna,“ informuje Viktorie Králová z Pražské informační služby.

Po okupaci v březnu 1939 navrhl Adolf Hitler při návštěvě Pražského hradu zboření rozhledny. Naštěstí k tomu do konce války nedošlo.

Anténa místo královské koruny

Po druhé světové válce využíval rozhlednu rozhlas, roku 1953 byl na jejím vrcholu uveden do provozu televizní vysílač, kvůli kterému byl zrušen výtah a jeho tubus vyplnily kabely. Kabina v prvním patře také začala sloužit spojům, kterým byla celá věž předána. Místo královské koruny byla na vrchol umístěna televizní anténa.

Od roku 1980 do roku 1991 byla rozhledna kvůli havarijnímu stavu pro veřejnost uzavřena. Tehdy se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. Pro tuto příležitost byla věž po nejdůležitějších nutných opravách pro veřejnost otevřena a vydržela provoz až do roku 1999.

Po rekonstrukci přišel Cimrman

Následovala nutná dvouletá generální rekonstrukce. „Její součástí byla instalace výtahu, takže je rozhledna přístupná i lidem na vozíku. V suterénních prostorech, kde byla dříve spojovací technika, vznikla galerie s dlouhodobou výstavou Jára Cimrman, génius, který se neprosadil,“ pokračuje Králová.

Znovu otevřena pro veřejnost byla rozhledna 24. března 2002. V březnu je rozhledna otevřena pouze o víkendech od 10 do 18 hodin, 1. dubna začíná hlavní turistická sezona, kdy je otevřeno každý den. Kdo by ale chtěl na Petřín lanovkou, bude si muset počkat do 4. dubna, kdy končí její dvoutýdenní výluka.