Předchozí
1 z 6
Další

Otázka je, zda budou mít striktně pravicový program  po volbách s kým uskutečňovat. Jeho priority spolupráci s ANO, KSČM, ale také ČSSD v podstatě vylučují. I o tom je v pořadí už třetí předvolební rozhovor Deníku, tentokrát s lídrem Občanské demokratické strany.

Když zasedne ODS ve vládě, nebude první dva roky zřejmě dělat nic jiného, než rušit zákony přijaté současnou koalicí. Je taková revize nutná?
Je, ale nejen to. My chceme změnit způsob, jakým stát jedná s lidmi, vyčistit právní džungli. Ač konzervativec, slibuji proto něco jako antibyrokratickou revoluci, která vyžaduje důkladnou revizi různých předpisů, nařízení a vyhlášek, v nichž se už skoro nikdo nevyzná.

Jmenujte prosím pět vyhlášek, regulací, eventuálně zákonů, které zrušíte, abyste lidem ulevil v jejich komunikaci se státem.
Tak třeba elektronickou evidenci tržeb, kontrolní hlášení DPH.

A kromě toho?
Mohl bych jmenovat například pamlskovou vyhlášku a další desítky nesmyslných nařízení, ale nebudu střílet od stolu. V prvním půlroce vládnutí se musí udělat komplexní audit zbytečných předpisů v každém resortu. U podzákonných norem jejich rušení nebude nijak složité, u legislativy to bude trvat déle, ale i to se musí zvládnout. Když dokonce soudce Nejvyššího soudu řekne, že ani oni už se v tom nevyznají, musí to odpovědného politika vést k závěru, že takhle to dál nejde.

ODS přece byla léta dominantní vládní stranou, tak proč nezabránila chrlení zákonů a vyhlášek?
Nejhorší je to poslední čtyři roky, kdy jsme byli v opozici. Navíc za Sobotkovy vlády narostl počet státních zaměstnanců skoro o 34 tisíc, což dohromady vytváří byrokratický kolos, který tu nechceme. A když se lidí zeptáte, jestli je díky tomu státní aparát výkonnější, odpověď je jasně negativní. Funkčnost státu spočívá nejen v odstranění zbytečných předpisů, ale také v tom, že je k lidem vstřícný. Když vám končí platnost občanského, řidičského nebo technického průkazu, stát vám to má oznámit, ne vám hned přišít pokutu, pokud na něco zapomenete. Stejně tak jednoduché je zavedení principu jedněch dveří. Potřebujete-li nějaký dokument, půjdete k přepážce a úředník si sám sežene všechny podklady, které jsou k vyřízení vaší žádosti zapotřebí.

Takový slib slýchám už asi čtvrté volební období, ale z nějakých záhadných důvodů ho žádná vláda není schopna naplnit.
To já také, ale v politice jsem nyní poprvé a chci, aby se to uskutečnilo. Lidem nemůže otravovat život běhání po úřadech a nemožnost domoci se rozhodnutí. ODS chce zrušit spoustu nově zavedených regulací typu EET nebo antikuřáckého zákona, ale změnit i to, kde stát nefunguje dlouhodobě. Kupříkladu na stavební povolení u nás v průměru čekáte 247 dní, v tom jsme na nějakém 130. místě na světě, což je ostuda. 

Většina obyvatel je přesvědčena, že EET je užitečná věc, která narovnala podnikatelské prostředí. A každý lékař vám řekne, že nikotin ničí zdraví i pasivním kuřákům. Proč by stát měl vynakládat miliardy na léčbu chorob způsobených kouřením?
Já se tedy setkávám s lidmi, kterým velmi striktní protikuřácký zákon vadí a považují ho za nadbytečný zásah státu do věcí, jež nemá řešit. A i kdybych v případě EET přijal vaši argumentaci, tak on-line systém považuji za příliš komplikované a drahé řešení. Nevidím důvod, aby do EET spadali drobní podnikatelé. Kdyby s námi jako konstruktivní opozicí vláda své kroky konzultovala, mohli jsme navrhnout paušální daň neboli podnikatelskou licenci, která běžně funguje v zahraničí.

Jak vysoká by měla být?
Tam nemůže být jedna sazba. Musí se odvíjet třeba v pohostinství od místa provozovny, odhadovaného množství tržeb atd.

Na to ovšem budete potřebovat desítky dalších úředníků.
Vůbec ne. Výhoda podnikatelské licence je v tom, že když se živnostník se státem domluví na odváděné částce, odpadnou všechny další kontroly či vykazování. Podnikatel si dejme tomu určí částku pět tisíc měsíčně, na tu si musí vydělat, aby ji odvedl státu, ale tím to končí. Pokud má nakonec větší či menší zisk, je to jen jeho věc. Tím se ušetří jak na straně státu, tak živnostníků. ODS to má dobře rozmyšlené a chce lidem rozvázat ruce.

Jenže i malý a dobře fungující stát potřebuje dost peněz na důchody, zdravotnictví, armádu a školství. A vaším programem se jako červená nit line snižování daní, u DPH z 15 na 10 a z 21 na 19 procent, u daně z příjmu na 15 procent z hrubé mzdy, u sociálních odvodů o dvě procenta méně na straně zaměstnavatelů, u nejbohatších zaměstnanců zrušení sedmiprocentní solidární přirážky. Kde na  každoroční díru 110 miliard  v rozpočtu chcete vzít?
Máme přesně spočítané, kde na výpadek vezmeme. Budeme-li daň z příjmu počítat nikoli ze superhrubé, ale z hrubé mzdy, znamená to navýšení čisté mzdy u každého zaměstnance o sedm procent. To lidé nepochybně uvítají, protože jim zůstane víc peněz, které budou utrácet, nebo šetřit, ale nebudou tolik závislí na přerozdělování státu. Stejně tak lidé pocítí dvouprocentní snížení sociálních odvodů, které platí zaměstnavatel, protože by se měly promítnout do vyšších platů.

Mluvíte o tom, jak to prospěje jednotlivcům, ale jak si pomůže stát?
Díky ekonomickému růstu získává státní rozpočet každoročně 50 miliard navíc. Kdyby se nesmyslně neutratily a nerozdaly, bylo by prostředků dost.

Kam ty miliardy zmizely?
Na to je třeba se ptát pana premiéra Sobotky, bývalého a současného ministra financí z hnutí ANO. Je totiž neskutečné, že při současných příjmech státního rozpočtu máme stále deficit a všechno se rozdá lidem na platy.

To je špatně?
Samozřejmě že ne, ale platy by měly růst díky nižším daním a sociálním odvodům. Sobotkova vláda rozdávala vybraným sociálním skupinám, nikoli všem, kteří se na růstu ekonomiky podílejí.

Výpadek státního rozpočtu by tedy zalátal růst ekonomiky? A co se stane, až skončí?
To se pochopitelně stát může, byť si to nikdo nepřeje. V jediné věci, kde chce ODS udělat větší a adresnější kontrolu, než je nyní, jsou sociální dávky. Střízlivý ekonomický odhad říká, že se tím ušetří deset miliard korun.

Četla jsem nedávno studii, která detailně popisuje, komu a na co jsou vypláceny dávky. Závěr zní, že i díky působení Nečasovy a Kalouskovy vlády byly osekané na minimum a dnes už není v podstatě kde škrtat. Není to tedy jen populistické předvolební kasání?
V našem případě ne. Na úřadech práce jsou fronty žadatelů a teprve u přepážek se často zvažuje, zda na dávky mají nárok, či ne. Ve vyspělých státech ale sociální pracovníci chodí po domácnostech a zjišťují, zda děti chodí do školy, jak je na tom partner žadatele atd.

Na to budete zase potřebovat stovky dalších úředníků.
Nikoliv, my je máme, jen nesmějí dělat zbytečné věci, ale věnovat se tomu, čemu mají. Mimochodem, získali jsme zajímavý postřeh díky soutěži o nejrůznější byrokratické nesmysly, které lidem komplikují život. Přispívali do ní i úředníci a psali, že je nijak netěší dělat zbytečné věci, ale nemohou si pomoci, když jsou zavaleni předpisy, které jim to nařizují. Kromě adresného vyplácení sociálních dávek chceme také snížit státní dotace z národních zdrojů o dvacet procent. Tím získáme nějakých 25 miliard korun, aniž by to někdo výrazně poznal. Dotace jen pokřivují tržní prostor.

Které máte na mysli?
Od zelené nafty až po dotace velkým podnikům. Tady se rozdávaly investiční pobídky nikoli rodinným českým firmám, ale velkým nadnárodním společnostem, což považuji za jednu z velkých chyb Sobotkovy vlády. 

Politologové míní, že pravice zrealizuje svůj program jen tehdy, pokud radikálně změní výdajovou strukturu rozpočtu. Počítáte s tím, že sáhnete do největší kapitoly mandatorních výdajů, tedy výplaty důchodů, například návratem k povinnému druhému pilíři?
Na to odpovím větou, že jsme poučeni z minulosti, a proto jsme připraveni na budoucnost. Druhý důchodový pilíř byl poctivý pokus, jak vyřešit trvalý deficit penzijního systému. Považuji za naprosto špatné, že Sobotkův kabinet ho zrušil, aniž ho čímkoli jiným nahradil. Kdyby ODS sestavovala vládu, pozvala by všechny parlamentní strany k debatě o důchodové reformě a snažila by se dosáhnout dlouhodobé dohody. Takovou věc nelze prosazovat většinou jednoho nebo několika hlasů.  Nicméně přicházíme s dílčím návrhem, který lze uskutečnit ihned, a to je možnost poukázat jedno procento sociálního pojištění přímo svým rodičům či prarodičům. To pomůže okamžitě a navíc to bude příspěvek k mezigenerační solidaritě.

ODS přitom zastává názor, že průběžné důchodové spoření na zajištění budoucích penzí stačit nebude?
Určitě stačit nebude, což vyplývá z demografické křivky. Dnes pobírá důchod nějakých dvacet procent populace, ale za třicet let to bude padesát procent. Na to je nutné se připravit a lidem říct, že stát je schopen zajistit nějakou část penzí, ale aby prožili důstojné stáří, musejí se na tom nějakou formou podílet.

Ve Vyšehradské deklaraci jste zformulovali dvanáct programových bodů, které jsou pro vás nepřekročitelnou podmínkou povolební spolupráce. Ty v podstatě vylučují sociální demokracii. Zároveň jste uvedli, že nepůjdete do vlády s hnutím ANO a komunisty. Matematicky to tedy příliš nevychází, protože s TOP 09 a lidovci většinovou vládu určitě nesestavíte.
My nechceme pořád hrát hru, kdo s kým půjde a přísahat, že nepůjdeme s Andrejem Babišem, s tím nebo oním. Proto jsme přijali Vyšehradskou deklaraci, která je vymezena programově (např. snížení daní z příjmů fyzických osob a odvodu ze sociálního pojištění, závazek nezvyšovat firemní daně, zrušit EET či vyvázat se z povinnosti přijmout euro – pozn. red.) a na tomto základě říká, s kým do vlády jít můžeme, a s kým ne.

Jenže tím jste vyřadili dvě třetiny politického spektra, tak proč by vás lidé měli volit, když nemáte šanci být ve vládě?
Pořád říkám, že chceme dělat poctivou politiku, a toto je poctivé. Lidem jsme sdělili, že nám záleží na programu a speciálně na těchto dvanácti bodech.

Je vám snad jasné, že na paušální snížení daní ČSSD nikdy nekývne?
Uvidíme. V době ekonomického růstu i sociální demokracie může uvažovat o snížení daní. Ale já neplánuji koalici s ČSSD nebo kýmkoli jiným. Pokud se voličům Vyšehradská deklarace líbí, žádám je o silný mandát, abychom ji uvedli v život. Po volbách se podívám, jak rozdali karty, jestli budu vládu za ODS sestavovat já, zda budeme druzí, třetí nebo kolikátí. Podle toho budeme postupovat. Jistota je v tom, že při koaličních jednáních budeme prosazovat těchto dvanáct bodů. Nevyměníme je za nějaká ministerstva. 

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek říká, že pro něj je prioritou zabránit Babišovu vládnutí s podporou KSČM, což je víc než pravolevý střet, neboť jde o charakter demokracie. A zároveň přiznává, že ve velké koalici by se výrazné programové body jednotlivých stran neprosadily, šlo by spíš o vládu udržovací. To není poctivé?
Ať si každý volí strategii dle libosti. Já mám vyšší ambice, přeji si dostat co nejsilnější mandát pro ODS, abychom mohli realizovat naši politiku. Nevím, jak volby dopadnou, ale vím, co chci. Nebudu teď plánovat širokou koalici proti někomu, to by mi přišlo málo. Lidem ale také říkám, že pokud nechtějí, aby tu vládl Andrej Babiš s podporou komunistů nebo někoho dalšího, měli by dát hlas ODS. A nepřejí-li si, aby měli komunisté vliv na vládu, do které je zve třeba pan Sobotka, jedinou obranou je silná ODS. Jestli chtějí nižší daně a vyšší příjmy, méně byrokracie a více svobody, vzdělání jako prioritu, silnice, po kterých se dá jezdit, zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti, pak by měli dát co největší mandát ODS. To mi přijde srozumitelné a poctivé.

Až do chvíle, kdy po volbách přijde Andrej Babiš za ODS a řekne, že ve většině programových priorit se shodujete, tak byste aspoň mohli podpořit jeho menšinovou vládu?
Andrej Babiš se všemi problémy, které má, neměl být členem stávající vlády a nemůže být součástí ani té příští. A hnutí ANO je Andrej Babiš, to všichni víme a viděli jsme to naposledy při hlasování ve sněmovně o jeho vydání k trestnímu stíhání. Já si takovou variantu prostě nedovedu představit.  

Vztah ODS k Evropské unii je opatrně realisticko-pesimistický. Má váš volič záruku, že nebudete pokukovat spíš než na Západ opačným směrem?
Dobře, že se na to ptáte. Někteří političtí soupeři se totiž snaží představovat ODS jako stranu, která to se vztahem k EU nemá jasné, ačkoli my to máme nejjasnější ze všech. Zcela jednoznačně a za celou ODS říkám, že nechceme z Evropské unie odcházet. Jsme přesvědčeni, že být v EU je součástí národních zájmů České republiky. Chceme, aby ČR byla aktivním a silným státem v rámci EU.

Bez eura.
Ano, bez eura.

A jde to?
Jde. Souvisí to s nutností reformy EU. Ta debata se vede mezi demokratickými stranami v celé Evropě. ODS se podílela na založení frakce evropských konzervativců a reformistů a dlouhodobě navrhuje konkrétní reformní kroky. Podle nás je to jediná možnost, jak opět učinit z EU funkční a důvěryhodný organismus. K reformě patří i zrovnoprávnění států, které nejsou členy eurozóny.

Už vidím prezidenta Macrona a kancléřku Merkelovou, jak s tím nadšeně souhlasí…
Abyste něčeho dosáhli, musíte jako stát vědět, co chcete. Proto říkám, že v zahraniční politice je třeba vypracovat minimální národní konsenzus. Opakovaně jsem vyzýval pana premiéra, aby k tomuto tématu svolal jednání představitelů parlamentních stran.

To se povedlo při formulování stanoviska k brexitu.
Ano, v tom jsem byl úspěšný, ale pan premiér už neslyšel na moji výzvu, abychom se bavili i o reformě EU. O ní se přece vede debata i mezi představiteli unie, byť špatně, ale aspoň se začalo. A my musíme být u toho.

A můžeme u toho být s prezidentem Zemanem nebo třeba s Tomiem Okamurou ve vládě?
Taková situace vůbec nesmí nastat. My hlavně musíme pro náš zájem hledat spojence. To se neděje. Jak to třeba bylo s kvótami? Bylo přece jasné, k čemu se schyluje, ale naše vláda to podcenila. Bohuslav  Sobotka mi tvrdil, že se o tom hlasovat nebude. Bohužel jsem měl pravdu a přehlasovali nás. Pak se česká vláda tady doma postavila proti kvótám, ale obdobné právní kroky jako Slovensko nebo Maďarsko neudělala. Můžeme se postavit proti směrnici o zbraních, což je správné, ale pokud si nevyjednáme podporu mezi ostatními, ničeho nedosáhneme. ODS hodlá prosadit, aby se Česko zbavilo automatické povinnosti přijetí eura. To přece neznamená, že ho nikdy nepřijmeme. Jen říkáme, ať o tom, zda a kdy ho přijmeme, rozhodnou čeští občané.

Kdy to bude reálné?
Podle mě můžeme začít platit eurem, až to pro nás bude výhodné, například v okamžiku, kdy bude eurozóna funkční. Ne že vstoupíme do eurozóny a budeme doplácet na rozpočtovou nekázeň některých zemí. To nedává žádný smysl. Druhou věcí je azylová a migrační politika. Jestli nechceme, aby nám někdo nařizoval kvóty a rozšířily se tu radikální muslimské komunity, musíme o tom rozhodovat sami. V tomto směru nám nové návrhy EU nevyhovují, tak musíme vyjednat výjimku. A pak můžeme podporovat jiné věci. Bez zformulování národních zájmů to ale nedokážeme. Všem proto říkám, že všichni ti Němci, Francouzi, kteří se ohánějí Evropou, dělají totéž, prosazují svoje národní zájmy. Tak to dělejme taky.

Některé pravicové voliče odrazuje ODS tím, že příliš zdůrazňuje zbraňovou problematiku, protimigrační rétoriku, zvyšování armádního rozpočtu a ochranu území. Neblížíte se v tomto směru evropským extremisticko-nacionalistickým stranám?
To musím jednoznačně odmítnout. Nenajdete jediný oficiální postoj ODS, který by takovou interpretaci umožňoval nebo naznačoval. Celý život se snažím o svobodu a demokracii. Pro mne je naprosto podstatné být součástí demokratické Evropy a nikdy bych nic jiného netoleroval. To, že jsme kritičtí k řadě věcí v EU, k tomu, jak se řešila migrační krize, k eurozóně, je přece naprosto normální. Ať si naši odpůrci přečtou, co v poslední době říká třeba rakouský lidovecký ministr zahraničí, nebo si poslechnou debaty mezi CDU a CSU v Německu. Ta diskuse je otevřená, my ji musíme vést a není správné se jí vyhýbat. Naopak nenormální je říkat, že euro sice nefunguje, ale my ho přijmeme, abychom se stali součástí tvrdého jádra EU. Čemu by to pomohlo? Uděláme tím Českou republiku silnější, bude díky tomu Evropa lepší? ODS jako jediná strana připravila dokument o tom, co chceme v EU prosazovat, například to, že si státy musejí samy vybrat míru evropské integrace, ne být nuceny ke stále užší unii, nebo návrat některých kompetencí na národní úroveň. Je to program pro rozumnou spolupráci v rámci Evropy.