Pěstouni? Největší zájem je o děti do jednoho roku

Česko dál zavírá malé děti do ústavů. V Evropě je to smutná rarita

Podle statistických výkazů sociálně-právní ochrany dětí bylo ke konci loňského roku v hlavním městě 936 dlouhodobých pěstounů, 133 osobně pečujících poručníků, 52 pěstounů na přechodnou dobu a 133 osob, které mají dítě svěřené do péče jiné osoby tzv. svěřenectví.

Věc je třeba důkladně zvážit

Statistika přináší i další zajímavé číslo. „Poměr pěstounů či osobně pečujících poručníků, kteří jsou vůči dítěti v příbuzenském poměru, jsou zhruba z 60 procent prarodiče,“ řekl Pražskému deníku Vladimír Dostálek, tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Šestnáct procent dětí pak vychovávají jiní příbuzní například tety, strýcové a zletilí sourozenci.

Podle klinické psycholožky Aleny Michalové by potenciální žadatelé o pěstounství měli zvážit, zda mají dostatek fyzických a duševních sil. „Je také potřeba si říci, zda jsou ochotni se věnovat dítěti i za cenu omezení či ztráty profesní kariéry nebo změny životního stylu. Pěstouni musí být empatičtí, velkorysí a schopni přijímat dítě takové, jaké je. Musí být natolik silní, aby dovedli čelit i nepochopení ze strany přátel, širší rodiny, školy nebo sousedů,“ vysvětluje psycholožka.

Rodiče ve velké anketě Deníku: Nechte naše děti, ať si užijí prázdniny

Mezi pěstouny je největší zájem o malé děti do jednoho roku. „Hlavně o zdravé děti většinového etnika. Obtížnější je najít náhradní rodiče pro děti se zdravotním znevýhodněním, děti starší, děti menšinového etnika nebo větší sourozenecké skupiny. Ale i tyto děti se daří do pěstounské péče umisťovat,“ řekla Pražskému deníku Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina.

To potvrzuje Alena Michalová. „Podle našich zkušeností žadatelé požadují hlavně děti co nejmladšího věku, spíše dívky, bez závažných zdravotních potíží, většinového etnika. Obtížně se hledají náhradní rodiny zejména pro děti romské.“

Zájemce čeká pohovor, test i přípravný kurz

A co je potřeba udělat pro to, aby se člověk mohl stát pěstounem? Nejprve je třeba, aby zájemce zašel na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště. Ideálně tam, kde se fakticky zdržuje.

„Sociální pracovnice, která má náhradní rodinnou péči na starost, si s uchazečem nejprve promluví, bude ji zajímat zejména motivace a představy zájemce. Vysvětlí mu další postup a vydá příslušné formuláře, kde zájemce vyplní údaje o sobě, ale i o tom, jaké dítě je ochotný a schopný přijmout.“

Školní inspektor Tomáš Zatloukal: Nachytávat děti na špecích nemá smysl

Poté sociální pracovnice navštíví zájemce u něj doma, aby zjistila podmínky, ve kterých by svěřené dítě vyrůstalo, a případně si také popovídá s dalšími členy domácnosti. Z návštěvy vypracuje zprávu a celou dokumentaci předá Magistrátu hl. m. Prahy, který má na starost další řízení.

„Následovat budou psychologické testy a přípravný kurz, který zájemce připraví na náročnou roli pěstouna.“ říká Anna Krbcová. „Poté dojde k závěrečnému odbornému posouzení, na základě kterého je zájemce zařazen do krajské evidence. A pak následuje čekání, až je vybrán jako vhodný rodič pro potřebné dítě,“ dodává.