Na jejím místě fungovala od začátku 20. století veřejná obecní knihovna, která měla v roce 1903 ve svém fondu zhruba 50 000 svazků. Starý dům však v roce 1926 uvolnil místo Ústřední knihovně. Stavba navržená architektem Františkem Roithem vyrostla během rekordně krátké doby. První návštěvníky přivítala už 28. října 1928 v rámci oslav desetiletého trvání Československé republiky.

Policejní úředníci

Během druhé světové války bylo nutné z nařízení Ministerstva školství a národní osvěty vyřadit francouzskou, britskou, ruskou a americkou literaturu a také knihy s komunistickou tematikou. Persekuce se týkala desítek tisíc vydání, která končila, svázaná do balíků, v místnosti Ústřední knihovny. V roce 1941 dokonce došlo k zazdění tohoto suterénního prostoru a k zapečetěnému vchodu měla klíče jen policie. Její úředníci ale často záměrně opomíjeli oznamovat provedené konfiskace, čímž uchránili řadu knih před hrozící zkázou.

Čtěte také: Praha se může těšit na deset nových vlakových zastávek

I po té, co v padesátých letech minulého století proběhla v souvislosti s novým správním uspořádáním města decentralizace pražských veřejných knihoven, a bylo zřízeno deset obvodních knihoven se sítí poboček, podařilo se zachovat centrální doplňování knihovního fondu a jednotný knihovnický systém.

Neopomenutelnou roli hrála městská knihovna během sametové revoluce v roce 1989. Ke generální stávce se připojila 27. listopadu a již v prosinci začala půjčovat knihy vyřazené po roce 1970 a celou dobu pečlivě uchovávané.

Městskou knihovnu vedla od roku 1978 téměř čtvrt století Anna Bimková. Před deseti lety ji vystřídal současný ředitel Tomáš Řehák. Jednou z jeho vizí rozvoje městské knihovny je, aby poskytovala objektivní a nestrannou asistenci čtenářům. „Když vám radí knihovník, víte, že je placen z vašich daní proto, aby vám pomohl. Není placen z reklamy, z provize či z marže. Když vám něco doporučí, je to proto, že je přesvědčen, že tím pomáhá vám," sděluje.

Současnost

Při povodních v roce 2002 nebyly žádné knihy na Mariánském náměstí zničeny, voda však zaplavila sály a další prostory v suterénu knihovny. Odtud však zaměstnanci stihli včas knihy odnést do vyšších pater. Ústřední knihovna je největší a také nejvytíženější knihovna v celé síti. V době nejsilnějšího provozu do ní denně zavítá zhruba 3000 čtenářů a návštěvníků. Ve skladech a na volném výběru v prostoru půjčovny je zhruba 800 000 svazků. Převážně knih, také časopisů, not, filmů, map a CD a kazet.

Kromě knihovních služeb tu čtenáři najdou také oddělení pro děti a mládež s hracím koutkem, e-zónu s bezplatným přístupem k internetu, či místa vhodná ke studiu s wi-fi připojením na internet. V budově probíhají celý rok kulturní akce a nově zde funguje 3D kino.

Ve vstupním vestibulu stojí od roku 1998 zajímavé dílo zvané Idiom od slovenského umělce Mateje Kréna. Sloup sestavený z několika tisíc knih má uvnitř umně vkomponovaná zrcadla, takže má nahlížející divák dojem nekonečné hloubky.

Ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák řekl Deníku:

Rušení a zakládání poboček je přirozené

Jaká je vaše vize budoucího rozvoje Městské knihovny v Praze?

Využívat všech nových technologií k tomu, abychom čtenářům poskytli to, co od nás chtěli vždy, tedy zasvěcenou radu a pomoc v orientaci ve světě knih a dalších médií, nízkoprahový přístup k informacím, kulturnímu dědictví a vzdělání. Knihovna je a musí zůstat veřejnou službou v pravém slova smyslu. Dále bude půjčovat klasické papírové knížky, ale vedle toho bude naplňovat své poslání mnoha dalšími způsoby.

Ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák

Nehrozí, že by se někdy knihovna z Mariánského náměstí stěhovala z centra do jiné části města?

Nehrozí. Knihovna v samém centru města, dobře dostupná městskou hromadnou dopravou, krásná a s geniem loci. Sen řady metropolitních knihovních systémů v celém světě. Mohla by být větší, ale to nás alespoň nutí přemýšlet o chytrém designu služeb.

Chystá se rušení poboček?

Mohli bychom jich mít i trochu méně, ale větších, dobře vybavených a v některých případech na lepších místech. Síť poboček je živý organismus, který se průběžně mění, některé zanikají, vznikají nové. To je přirozené a dělají to tak všechny dobré knihovny. Reagují tím na změny v poptávce, na demografický vývoj a na možnosti, které přicházejí s novými technologiemi.

Jste spokojen s počtem čtenářů i jejich strukturou?

Nejsem. Dokud v Praze bude jediný člověk, který nemá průkazku do knihovny,nemohu být spokojen. Vy ji máte?

Michal Vrbecký