Jsou poslední volební výsledky projevem určité sociální segregace Prahy?
Praha samozřejmě v určitém ohledu sociálně segregovaná je. Jde o kombinaci historických, socio-profesních a demografických faktorů. Obecně se vyšší procento voličů Miloše Zemana vyskytlo v místech s vyšším podílem starších lidí a původně ‚dělnickým‘ charakterem především na některých sídlištích (Sídliště Černý Most I, části Jihozápadního města, části Jižního Města, sídliště Lhotka, Bohnice, Letňany). Podobné jsou ale trendy i ve specifických oblastech mimo sídliště, třeba na Břevnově v okolí Kajetánky, kde pro změnu bydlí vysoké procento bývalých zaměstnanců ministerstva vnitra ČSSR. Dá se předpokládat, že v těchto lokacích se obecně vyskytuje vyšší procento osob, které pociťují, že z dosavadního porevolučního vývoje mnoho nevytěžily. Mají také pocit, že Česká republika ztrácí svou mezinárodní pozici atp.
Domníváte se, že se tato segregace v posledních letech prohlubuje?
Ano, ačkoliv nijak překotně. Odstředivá tíha rostoucích životních nákladů vytlačuje některé obyvatele dále od centra. S tím, jak klesá ekonomická síla obyvatel, se mění i politické názory a preference.
Ve kterých oblastech metropole mají podle vás výraznější podíl obyvatelé s nižším vzděláním a nižšími příjmy?
Cíleně nevyjmenuji, to by bylo nesmyslné nálepkování. Dle mého názoru nižší průměrná míra vzdělání a příjmů automaticky neznamená, že v lokalitě žijí nevzdělaní a chudí lidé. Odsoudit například sídliště, jak se stále často stává, jako králíkárny, šedivá místa pro ‚horší lidi‘, dělnictvo a cizince, je nehorázným nesmyslem. Ano lidé jsou různí, jinak vzdělaní, jinak movití nebo přicházejí z jiných zemí, v pražském prostředí se stále i pod tíhou nových prostorově ekonomických jevů, udržuje určitá míra sociálního prolínání.
Je smysluplné mluvit v případě Prahy o „sociálně vyloučených lokalitách“ nebo „ghettech“ s výrazně vyšším podílem nezaměstnaných, vyšší kriminalitou apod.?
Sociálně vyloučená lokalita je problematický pojem, který jméno oblasti ve veřejném prostoru ještě více stigmatizuje. Podle oficiálního seznamu v Praze sociálně vyloučené lokality jsou. Při bližším pohledu je však jasné, že s některými například severočeskými destinacemi je není možno srovnávat. Koncept sociálně vyloučené lokality navíc paradoxně znevýhodňuje další místa, která jsou těsně nad hladinami charakteristik vyloučení. Osobně upřednostňuji hodnotově neutrálnější pojmy jako periferie nebo marginalizace. Je překvapivé, že oficiální ‚sociálně vyloučené lokality‘ v Praze nevykazují podle volebních výsledků zásadní odchylku od celopražského průměru. Miloš Zeman daleko překvapivěji vyhrává právě v místech, která jsou ‚marginalizována‘ jinak pocitem určité ‚sociální opuštěnosti‘ v prostředí současné společnosti.
Hrozí některým pražským částem propad do chudoby, nebo chcete-li odsun na periferii?
Ohrožena je v současné době celá Praha, ne však primárně hrozbou sociálního vyloučení, ale plošnou hrozbou nedostupnosti bydlení a služeb pro současné obyvatele. To se skutečně týká všech, z volebních programů kandidátů to ale v zásadě vypadlo.
