V následujících letech by měly být čerpány další stamiliony. Celkem by tak měla výstavba nové budovy vyjít na 1,7 miliardy korun. Jsou tedy peníze na knihovnu, nebo nejsou?

Mnoho podmínek

Zmíněné finance lze podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty čerpat jen za předpokladu splnění mnoha podmínek. Ve vládním návrhu jde totiž o takzvanou registrovanou stavbu. „To znamená, že musejí být splněny všechny parametry včetně úspěšného výběrového řízení na dodavatele stavby, který se vejde do celkového finančního objemu 1,7 miliardy korun. Teprve potom může být vydáno rozhodnutí o čerpání peněz ze státního rozpočtu,“ řekl Janota Deníku.

Teprve pak může ministr kultury Václav Jehlička vydat povolení ke stavbě. Ovšem to stále není všechno. I s tímto povolením musí souhlasit ministerstvo financí. „Pokud nebudou všechny podmínky splněny, může pan ministr Jehlička miliony, s nimiž se počítá pro první fázi stavby, použít jinak,“ dodal Janota.

Faktem je, že nová budova Národní knihovny mezi priority kabinetu Mirka Topolánka nepatří. Deníku to potvrdila exposlankyně ODS Kateřina Dostálová, která je nyní premiérovou poradkyní. Vloni na jaře poslanci v novele zákona o Fondu národního majetku probírali mimořádné výdaje na kulturu. Schválili ale pouze finance na generální opravu Národního muzea a Klementina. O výstavbě nové knihovny za desítky milionů korun nepadlo ani slovo.

„Pan ředitel Ježek vyplýtval ze státních prostředků dvacet milionů korun na soutěž a další přípravné práce, aniž by ho k tomu zákon opravňoval,“ uvedla Dostálová.