Předražený taxík je jedno z prvních nebezpečí, na které člověk při příjezdu do Prahy narazí. Zatímco Čech utratí za odvoz z letiště do centra přibližně 300 korun, cizinec může přijít až o tisícovku. Ale i mimo letiště je turistova peněženka v ohrožení.

Když si taxi zastaví v notoricky známé Kaprově ulici u Staroměstského náměstí, může dopadnout jako cizinka, která loni zaplatila za 14km cestu z centra do hotelu 6000 korun. Obvyklá cena by přitom byla 500 korun. I kvůli této špatné pověsti taxikářů vzrostla mezi turisty obliba alternativních forem přepravy prostřednictvím mobilních aplikací.

Ani po příjezdu do centra nekončí turistovy útrapy. Pokud si totiž chce na Staroměstském náměstí vyměnit své peníze za koruny, marně bude hledat výhodný kurz. Například Chequepoint, který má pobočku přímo naproti orloji, nabízel toto úterý za jedno euro 17 korun. Oficiální kurz České národní banky byl přitom ten den něco přes 25 korun.

Praha - turistická past. Infografika.

Podle tiskové mluvčí Prague City Tourism Barbory Hrubé si však turisté na taxíky a směnárny stěžují méně než v minulosti a podle nejnovějšího průzkumu s nimi mělo problém jen 12 procent dotázaných respondentů. Ostudu ovšem dělají také prodejci „upomínkových předmětů“ či „tradičních českých pochutin“.

Lahev vody za stovku

Matrjoška, trdelník a sovětská ušanka. Všechny tři výrobky se dají sehnat od Pražského hradu až po Václavské náměstí skoro na každém rohu. Přitom ani jeden z nich nemá nic společného s českou kulturou či historií. Matrjoška je z Ruska, i když se dá sehnat s nejrůznějšími motivy, od amerických prezidentů počínaje a fotbalisty konče.

Ušanka s rudou hvězdou se sice v Praze objevovala po roce 1968 často, ale z donucení. A nakonec trdelník. Ten má kupodivu k Česku nejblíže, ale přece jenom se nejedná o nic tradičního. Původně k nám totiž přicestoval z Maďarska. Takovýchto případů je v četných krámcích se suvenýry mnoho, bohužel jen málo z nich má něco společného s Českou republikou.

Další kámen úrazu bývá občerstvení, které využívá únavy a neochoty turistů hledat v okolí příznivější ceny. Proto za obyčejnou láhev vody může návštěvník běžně utratit i stovku. Ani jídlu se tento trend nevyhýbá, předražené pokrmy na stáncích jsou obvyklé néjen o Vánocích a Velikonocích.

Oblíbeným trikem je uvádět na tabuli cenu pokrmu za 100 g, zatímco jedna normální porce je mnohem větší. To se ale zákazník dozví až při platbě. „Restaurace se ale v centru města v tomto polepšují, protože turisté jsou nyní více ochotní najít si kvalitní restauraci mimo historické centrum. To nutí lépe situovanou konkurenci snižovat ceny,“ tvrdí Barbora Hrubá.

Přeplněné centrum

Prahu v roce 2017 navštívilo zmíněných sedm milionů lidí. Drtivá většina z nich míří pouze do historického centra. Hrozí tak, podobně jako v jiných metropolích Evropy, „overturismus“, neboli přílišná návštěvnost. Tím trpí zejména Barcelona a Amsterdam.

„Řešením je představit turistům i méně frekventované části Prahy. Například Holešovice coby Art district, tedy uměleckou čtvrť, Karlín, vyhledávaný díky zajímavým restauracím a Vinohrady, zajímavé svým Art Deco stylem a četnými kavárnami,“ míní Hrubá. Oficiální webové stránky Prague City Tourism jsou slovy mluvčí pro mnohé návštěvníky dobrým zdrojem varování a doporučení.