Ceny za parkování v ulicích pro návštěvníky centra by měly být podle dokumentu nastavené tak, aby byly vyšší než v garážích, které nyní řidiči příliš nevyužívají, resp. o nich ani nevědí. Více by měli za parkování zaplatit i majitelé velkých a emisně škodlivějších vozidel. Studie také navrhuje automatické zvyšování cen dlouhodobých parkovacích karet o inflaci.

Do systému by měly být v budoucnu zapojena i místa pro zásobování, zdravotně postižené, motocykly a také kola, koloběžky a podobně. Má se vytvořit dostatek míst pro odkládání sdílených dopravních prostředků. Řešit by se také měly auta pro služby tzv. carsharingu. Zóny by se měly podle dokumentu postupně rozšiřovat do okolí dopravních uzlů a lokálních center.

To se však již do jisté míry děje z popudu městských částí. Radní nedávno schválili požadavek na zavedení zón v Letňanech, kde často parkují řidiči, kteří přestupují na metro. Souhlasili také se stejným krokem u železniční zastávky v Klánovicích. Velké rozšíření je v plánu v Praze 10, kde by zóny měly začít fungovat 24. srpna ve Vršovicích a části Vinohrad, 5. října ve Strašnicích a 2. listopadu v Malešicích.

V plánu je posílení kontrol a více odtahů

Zintenzivnit by se podle studie mělo vymáhání pravidel parkování, a to prostřednictvím posílení kontrol, zvýšení četnosti odtahů a podobně. Magistrát by měl řešit i fakt, že lidé často s pomocí fiktivních adres trvalého pobytu a fiktivních firem obcházejí pravidla pro získávání parkovacích oprávnění. Placení parkovného by mělo být přehlednější a jednodušší.

Dokument rovněž navrhuje připravit legislativní změny, které by například v případě opakovaných přestupků umožnily dávat vyšší pokuty, či naopak nižší v případě rychlého zaplacení. Podle studie by se měly také změnit Pražské stavební předpisy tak, aby stavebníci nemuseli v centru budovat tolik parkovacích stání, což má podle dokumentu podpořit rozvoj jiných typů dopravy. Výbor dnes doporučil, aby se tento bod přeformuloval.

Studie uvádí, že situace s parkováním se v Praze s ohledem na rostoucí počet obyvatel a růst příjmů bude zhoršovat a je nutné ji řešit. Cílem všech opatření je, aby byl ve městě stabilní počet volných parkovacích míst na úrovni 15 procent celkového počtu, což doporučují odborníci.

Město by proto mělo podle dokumentu snížit počet parkujících vozidel v cenných uličních prostranstvích - jako například v Pražské památkové rezervaci - proti roku 2015 o deset procent. Fungování systému chce magistrát co nejvíce zautomatizovat a propojit s registrem vozidel. Menšímu množství aut v centru má napomoci síť záchytných parkovišť na okrajích města a ve Středočeském kraji.

Půlka peněz je pro městské části

První regulace parkování začala v 80. letech v Praze 1. Takzvané modré zóny byly poprvé zavedeny v roce 1996 v části Prahy 1. Nyní jsou do systému zapojeny obvody Praha 1 až 9, 13, 16 a 22.

Parkovací karta pro rezidenty, tedy lidi s trvalým pobytem v dané zóně, stála pro první auto nejprve tisíc a později 500 korun ročně, ostatní druhy karet (na druhé auto či pro podnikatele) byly potom dražší. Rezidentní parkování později zdražilo, nejprve v roce 2004 na 700 korun (pro první auto), od roku 2016 se platí 1200 korun ročně. V návštěvnických zónách stojí parkování několik desítek korun za hodinu.

Zóny má starosti městská firma Technická správa komunikací (TSK) a parkovací oprávnění vydávají radnice. Podle posledních čísel z roku 2018 radnice Prahy 1 až 8 vybraly na parkovném přes 650,5 milionu korun. Městské části z příjmů dostávají polovinu, druhá jde do rozpočtu magistrátu.