Zapomenuté místo činu

Atentát se stal u zastávky Vychovatelna v Praze-Libni, kudy projížděl Reinhard Heydrich v otevřeném autě cestou ze sídla v Panenských Břežanech. Označení místa činu však desítky let chybí.

„Léta snažení nevedla k ničemu,“ říká smutně historik a publicista Jaroslav Čvančara, autor mnoha knih o atentátu a okupaci.

„Na místě stále chybí pamětní deska, která by tento hrdinský čin připomněla. Pokaždé veřejní činitelé říkají, že až příští rok. Jenže to říkají už od roku 1966,“ ulevuje si Čvančara.

Velmi ho mrzí, že na důstojné připomenutí jednoho z největších činů zahraničního a domácího odboje musí pamětníci čekat více než šedesát let.

„Vodím sem zahraniční zájemce a mrzí mě, že zde chybí deska či kámen, který by čin připomínal. O události se točí filmy a píší knihy, ale místo zůstává stále neoznačené. Pořád jsou záminky, proč to nejde,“ poznamenal historik.

Atentát měl zabránit kolaboraci

Jeden z příslušníků domácího odboje Miroslav Kácha říká, že atentát měl zabránit rostoucí kolaboraci českého národa. „Kolaborace totiž začala přesahovat únosnou míru. Spojenci nám vyčítali, že v protektorátu naplno jede zbrojní průmysl. Heydrich, který přišel i proto, aby zlikvidoval český vojenský odboj, začal v zemi uplatňovat politiku cukrátka a biče. Přijímal početné delegace zemědělců a dělníků z fabrik,“ tvrdí.

Kácha se po válce setkal ve vězení, kam ho zavřeli komunisti, s generálem Toussaintem, velitelem německých jednotek v Praze. „Řekl mi, že Heydrichův život nestál za všechny životy Čechů, kteří za jeho smrt zaplatili,“ říká odbojář. „Po téhle stránce prý nebyl atentát správný, ačkoliv bylo o grázla méně,“ dodává.

Ministerstvo obrany chystá v Praze připomínkovou akci na výsadkáře až na 18. června, kdy v roce 1942 zahynuli.