Jsou ale vily, které sice aspirují na podobnou výjimečnost, leč dlouhé roky znatelně chátrají. Důvod je prostý – nevypořádané majetkové vztahy nebo jiné administrativní překážky.
„Investice do oprav těchto zanedbaných objektů někdy převyšují jejich skutečnou cenu. Čím déle úřední tahanice potrvají, tím více peněz rekonstrukce bude stát," uvedl Václav Dvořák, jehož společnost se rekonstrukcemi domů zabývá. Dodal, že v daném finančním rozpočtu a nemilosrdném běhu času je pak vůbec nejlevnější a zároveň nejsmutnější položka demolice.
Že tomu tak v budoucnu nebude, doufají například oslovení obyvatelé Zbraslavi – kromě známého udržovaného zámku by se mohli chlubit i Storchovou vilou v Bartonově ulici. Jenomže se nechlubí, byť zchátralý objekt stojí v bezprostřední blízkosti zámku.
Vila už totiž silně začíná připomínat objekt spíše vhodný k natáčení třeba filmových hororů. Jinými slovy, nic už nepřipomíná někdejší honosnost objektu, která zmizela v propadlišti času.
„Stačí se podívat na střechu a ten nepořádek kolem. Už nepřitahuje ani žádná individua, protože z vily není co ukrást," popisoval Ladislav Borecký, pro kterého je Zbraslav prý letním domovem.
Jeho postřeh opravdu dokládá neutěšený pohled, který se podle dostupných informací zajídá i Petru Hamplovi, zbraslavskému sochaři a malíři. Právě tento umělec v letošním srpnu upozornil na aktuální stav Storchovy vily Národní památkový úřad. Ten podle nedávno uveřejněného dokumentu zbraslavské radnice odpověděl, že je o chátrajícím objektu informován.
Rozhodne až stavební úřad?
V dokumentu úřední osoba Jan Baláček v odpovědi uvádí, že „památková zóna Zbraslav dosud vyhlášena nebyla. Na jaře 2013 Národní památkový úřad zaregistroval havarijní stav objektu. V červnu 2013 byl návrh na prohlášení areálu za kulturní památku doporučen Regionální hodnotitelskou komisí, zpracovaný návrh s upozorněním na havarijní stav byl 26. srpna 2013 podán na Ministerstvo kultury.
Dále se v dokumentu píše, že vila dosud není nijak „památkově chráněna". A že účinnější právní nástroje k možné nápravě stavu má spíše příslušný stavební úřad. V tomto případě je ale evidentní, že současný rozsah poškození objektu není jen výsledkem dlouhodobé neúdržby či vichřice. Podle Baláčka jde asi bohužel spíše o záměrný zásah (odstranění okapů, okapových svodů, odstranění střešní krytiny především okolo vikýřů, apod).
Pobytové vízum jako překážka
Vlastníkem je podle katastru nemovitostí s.r.o. s oficiální adresou právě v domě čp.630, což je právě Storchova vila. Dle katastru nemovitostí více než stoletý objekt vlastní firma Sosny Zbraslav. Majitelem této firmy je jistý Alexey Antropov, který má však trvalé bydliště v Moskvě.
Podle starosty Zbraslavi Aleše Haněla má majitel firmy problémy s udělením pobytového víza pro rodinu Antropova – z toho důvodu se prý nemůže přestěhovat do Čech. To je podle něj hlavní důvod, proč do stavby nikdo neinvestuje a ta chátrá. Naděje, že se úředně dá vše do pořádku, podle jednatele firmy Sosna stále ještě existuje.
V nebezpečí jsou i jiné vily
Rekonstrukce vily je tak údajně naplánována na jaře příštího roku, rozhodně objekt zcela zchátrat majitel prý nenechá. Ten vznikl přestavbou starší zástavby pro doktora práv a univerzitního profesora Františka Storcha v letech 1907 – 1908. Další z chátrajících adeptek na punc kulturní památky je na Smíchově. Je to funkcionalistická vila v ulici U Mrázovky. I v tomto případě dostupné informace uvádějí, že naděje umírá poslední.
Ovšem nikoliv poslední z rozpadajících se architektonických skvostů je například Schubertova vila v Liboci. Její původní majitel Edmund Schubert po dokončení stavby v roce 1871 záhy zemřel. Dům rychle střídal majitele, kteří neměli příliš zájmu do údržby a oprav investovat. Přesto byla Schubertova vila až do 80. let 20. století v docela zachovalém stavu. Nastartování postupného chátrání se s vervou ujal v dobách totality Socialistický svaz mládeže.
V devadesátých letech se stal novým majitelem podnikatel ruského původu. Jenomže po úvodním střetu s památkáři rekonstrukce vily skončila tak rychle, jak začala. V opuštěném objektu nyní samozřejmě nikdo nepřebývá a zub času i v tomto případě vytrvale hlodá.
Mezitím příslušné úřady uhánění vlastníka, aby jim umožnil vstup do objektu a dala se tak situace aktuálně posoudit. Proto se nemůže ani přistoupit k posudku, zda uložit majiteli sankce za nedodržení stavebních postupů nařízených památkáři. I kdyby se tak stalo, žádný z dotyčných úřadů nebude mít jistotu, že ji zahraniční majitel uhradí. Tak je to v Praze i s jinými objekty, které se mezitím nadále postupně rozpadají.
Výběr vil jako kulturní památkaBílkova vila, Praha 1, Hradčany: Dvoupodlažní secesní budova v Mickiewiczově ulici. Vilu podle vlastního návrhu nechal postavit grafik, sochař a architekt František Bílek v roce 1911 jako svou rezidenci s ateliérem Kramářova vila, Praha 1: budova, kterou si nechal v letech 1911 – 1914 jako své sídlo postavit první československý předseda vlády Karel Kramář. Od 18. prosince 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů. Pickova vila, Praha 5: Vilu navrhl v letech 1930 – 1931 brněnský architekt Ernst Wiesner. Jedná se o stavbu s bazilikální střechou s břidlicovou krytinou, která neni pro Prahu obvyklá. Mullerova vila, Praha 6: luxusní vila na Ořechovce, kterou si nechal od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty postavit František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy. |