Už od pradávna se nazývá U Labutě a našli bychom ho na Thomayerově ulici č. p. 3. Abychom byli úplně přesní, nejstarší varianta jména, která se objevuje v mapách, zní Labbud a následně německy Zum Schwan.

Výhodné místo pro výlet

Hostinec původně stál na zemské stezce do jižních Čech, později do Vídně a byl první zastávkou, kde se přepřahali koně. Výhodná pozice z něj učinila oblíbené zařízení, a i když byl za třicetileté války skoro srovnán se zemí, v roce 1655 ho místní zase obnovili.

Jednalo se o jednu z mála zděných budov v Krči a navíc k ní náleželo několik pozemků v Praze i za branami. Její dnešní podoba pochází z konce 18. století. A i když formanské řemeslo pomalu, ale jistě vymíralo, zastavovali se zde Pražané, kteří si oblíbili vycházky do nedalekého Kunratického lesa. Posezení ve stínu stromů a nově postaveného rybníka, navícs dobrým pivem v ruce, muselo být příjemnou vzpruhou.

Sladovníci ulámali židlím nohy

Klasické hospodské rvačky se ale nevyhnuly ani této mírumilovné scenérii. František Ruth zmiňuje událost, která se odehrála v 60. letech 19. století: „V pivovarské restauraci v Horní Krči byla hádka studentů českých a německých do níž zasáhli sladovníci ulámavše nožičky od stolic v zahradě.“ Jestli majitel ze starého krčského rodu Tomášů koupil židle nové, nebo nožičky opět přidělal, se již asi nedozvíme.

Plzeň v Krči

Od roku 1930 se U Labutě začalo čepovat pivo z Plzně a popularita podniku ještě vzrostla. Až do roku 1989 se tu scházeli štamgasti i zcela noví návštěvníci a nikomu příliš nevadilo, že se budova pomalu rozpadá. Na začátku 70. let byly zbořeny původní stáje i chlévy a dokonce i část samotné restaurace.Přestavby se objekt dočkal až v roce 2009, kdy ji koupil nový majitel. Plzeň se zde čepuje dosud a restaurace se dokonce honosí certifikátem za péči o plzeňská čepovaná piva.