Národní kavárnu jen pár kroků od – již v té době úspěšné – kavárny Slavia otevřel v roce 1896 Zdeněk Kolman. Zprvu se jednalo o malý podnik, který si ale oblíbila především poválečná umělecká generace. Traduje se, že tu 5. října 1920 vznikl umělecký svaz Devětsil. Jednalo se o seskupení českých avantgardních umělců. Zastoupeni byli literáti, herci, výtvarníci a hudebníci.

Skupina si z kavárny vytvořila neoficiální základnu, a i běžný zákazník věděl, ke kterým stolům se nesedá, jelikož jsou rezervovány pro členy Devětsilu. Postupem času se zde však schůze konaly méně a méně. Není jisté proč, i když jedna z verzí zmiňuje, že samotný personál skupině dával najevo, že nejsou vítaní, protože spíše debatovali, nežli konzumovali.

Národní kavárna pro smetánku národa

Skutečně zlaté časy kavárně nastaly až v druhé polovině dvacátých let. To se zde začali scházet velikáni jako Karel Čapek, Vítězslav Nezval, František Hrubín, Viktor Dyk, Ferdinand Peroutka, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a další. Zdeněk Kolman si uvědomoval, že stísněné prostory již nebudou stačit, a tak během let 1933–1935 prošel celý dům rozsáhlou rekonstrukcí.

Objekt byl rozšířen a v horním patře vznikl pension s 25 pokoji a taneční sál pro pořádání banketů, promocí a svatebních hostin. V roce 1938 zakladatel zemřel a podniku se ujal jeho syn Jan Kolman. Ten se až do konce války potýkal s finanční krizí, přesto se mu podařilo toto složité období překlenout. Nakonec v roce 1947 prodal dům i s kavárnou tehdejšímu ministru školství a v minulosti častému hostu Jaroslavu Stránskému. Ten si však vlastnictví příliš dlouho neužil, protože po převratu musel emigrovat a dům i s kavárnou padl do spárů komunistů.

Od zániku k znovuzrození

Ačkoliv spousta podniků přežila znárodnění, Národní kavárna v tomto čase bohužel zanikla. Objekt byl poskytnut k užívání Svazu československých spisovatelů a kavárna samotná byla přetvořena v galerii uměleckého skla a dekorativního umění. V roce 1990 se však podařilo vnuku Jaroslava Stránského podnik získat zpět v restitucích a otevřel zde lékařské centrum. Až v roce 2007 se do původních prostor vrátila Národní kavárna. O šest let později prošla nákladnou rekonstrukcí a dnes opět vítá hosty ve své prvorepublikové oáze klidu.