Pětiletý plán rozvoje paliativní péče v Praze.Pomoci ke kýženému stavu má plán rozvoje paliativní péče, který pro následujících pět let připravilo vedení města ve spolupráci s odborníky. Praha podle dokumentu začne systematicky zjišťovat přání umírajících, výrazně posílí kapacity paliativních služeb, podpoří pečující z řad nejbližších příbuzných a připraví i projekt lůžkového hospice pro děti.

„Většina Pražanů dnes umírá v nemocnicích a za okolností, které nejsou přiměřené úrovni poznatků současné medicíny a moderní sociální péče. Lepší provázení během posledních dnů přitom potřebují umírající i pozůstalí, aby se dokázali se smrtí blízkého člověka lépe vyrovnat,“ řekla k záměru radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.

Podle ní vznikl díky špičkovým expertům detailní plán, jak podobu umírání ve městě změnit. „Chci, aby měl každý Pražan možnost prožít své poslední dny důstojně, v klidu, bez bolesti a tak, jak si bude sám přát,“ dodala radní.

Autoři plánu vycházeli z analýzy paliativní péče, kterou nechal zpracovat magistrát. Ze zjištění vyplývá, že z přibližně dvanácti tisíc lidí, kteří každoročně v Praze zemřou, tráví poslední dny doma asi čtvrtina. Tento podíl je přitom ve srovnání s ostatními kraji podprůměrný. V lůžkových hospicech, kterých jsou na území hlavního města a nejbližšího okolí jen jednotky, se loučí s životem jen asi procento a půl všech zemřelých.

Vysoký podíl lidí umírajících v nemocnicích ale nepovažují radní Johnová ani specialisté z oboru za zdaleka jediný problém. Paliativní péče zahrnuje širokou škálu lékařských, psychosociálních i duchovních „nástrojů“, kterými pomáhají zdravotníci i další profesionálové k maximálnímu zmírnění fyzické bolesti a zároveň pokud možno „harmonickému“ konci života.

Umírající potřebují odbornou péči

Pokud umírající trpí silnými bolestmi a jeho stav se rychle zhoršuje třeba i po psychické stránce, je žádoucí specializovaná paliativa, v níž se angažuje celý tým důkladně proškolených odborníků. Tento typ péče potřebuje na konci života až třicet procent lidí, v Praze se dnes k němu ale dostane podle zmíněné analýzy méně než 10 procent.

Vedení hlavního města proto stanovilo cíl, aby tři čtvrtiny „potřebných“ měly do pěti let během 48 hodin přístup ke specializované paliativě. Tu poskytují lůžkové či „mobilní“ hospice nebo specializovaná oddělení v nemocnicích.

Pětiletá koncepce rozvoje paliativní péče ale zdůrazňuje také potřebu vzdělávat v základní (obecné) paliativě například praktické lékaře nebo pečovatele v domovech pro seniory. I to má přispět k „udržení“ nevyléčitelně nemocných v jejich „přirozeném prostředí“ a zároveň ulevit „neformálním“ pečujícím, což jsou nejčastěji nejbližší příbuzní umírajícího člověka.

Důležitá je provázanost systému

„Pro zajištění důstojného závěru života Pražanů nepostačí jen podporovat mobilní hospice nebo otevřít nové oddělení paliativní péče. Hlavní výzva dnešní doby je neztratit ze zřetele provázanost celého systému zdravotních a sociálních služeb a podporovat ta řešení, která umožní co nejlépe využít dostupné zdroje,“ prohlásil psycholog a ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Primářka Domácího hospice Cesta domů Irena Závadová, která se na koncepci podílela, označila její naplnění za předpoklad toho, že více Pražanů dostane v závěru života péči, kterou potřebují a o niž stojí.

„Paliativní péče rozhodně začíná v nemocnici zde se nemocný a jeho nejbližší dozvídají, že onemocnění je závažné, že pravděpodobně zkrátí život nemocného, a u části nemocných, že se toto vše odehraje v krátkém časovém horizontu, řádově týdnů. Zavádění včasné paliativní péče, kterou nově vzniklá koncepce podporuje, může zvýšit povědomí veřejnosti o možnosti hospicové péče v závěru života,“ zdůraznila Závadová, která vede jednu ze dvou institucí svého druhu v Praze.