„Když jsem v roce 1986 poslouchal se svým dědečkem Svobodnou Evropu, říkal mi, že o Palachovi se teď neučí, ale jednou bude výraznou osobou našich dějin. A měl pravdu," uvedl radní pro kulturu Jan Wolf s tím, že město má konečně významný památník připomínající studenta a jeho hrdinský čin.
Pomník tvoří dvě plastiky zhruba šest metrů vysoké, z jejichž hranatého soklu vycházejí plameny. Na nich je deska s básní Pohřeb Jana Palacha amerického spisovatele Davida Shapira. „K napsání mě vedl novinový článek v roce 1969, který popisoval Palachův čin," řekl Shapiro.
Text jako inspirace pro pomník
Sám svým textem následně inspiroval svého přítele, amerického sochaře a architekta českého původu Johna Heyduka, který vytvořil pomník, jenž bude v sobotu odhalen.
Se studenty v Atlantě vytvořil Heyduk v letech 1986 - 1990 poprvé dílo Dům syna, dům matky. Po sametové revoluci byl přizván na Pražský hrad, kde realizoval dílo podruhé a věnoval ho tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi a československému lidu. Jelikož bylo dílo ze dřeva, vydrželo jen devět let a po roce 2000 bylo pro zchátralý stav odstraněno.
V sobotu odhalené dílo bude tak už třetí realizací. „Jedná se po dlouhé době o nejvýznamnější realizaci uměleckého díla národního dosahu ve veřejném prostoru města," uvedl k pomníku ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy Petr Hlaváček.
Významnost monumentu potvrzují i další lidé, kteří mají s dílem spojitost. Podle architekta Miroslava Cikána jde o významný abstraktní objekt. Cikán společně s architektkou Pavlou Melkovou navrhl novou podobu Alšova nábřeží, na kterém už nyní jsou Dům syna a Dům matky.
„Objekty jsou skutečným uměleckým dílem díky kombinaci umění, politiky a historie," míní spisovatel David Shapiro, jenž v den odhalení pomníku přečte báseň, která Heyduka inspirovala, na půdě blízké filozofické fakulty.
Výstava dokumentující realizaci díla
V jejím vestibulu začíná od konce ledna výstava Galerie hlavního města dokumentující realizaci díla ve Spojených státech a v České republice. „Na projektu jsem pracoval třicet let, tudíž si teď odpočinu," řekl s úsměvem James Williamson, pod jehož vedením probíhaly všechny tři realizace pomníku.
Ačkoli John Hejduk věnoval své dílo Praze před více než dvěma desítkami let, nestihl se významnější pomník burcujícímu a bezprecedentnímu činu pražského studenta vybudovat v roce, kdy si lidé připomněli jeho 45. výročí, ani kdy si připomněli 25 let od pádu totalitního režimu.