Důvodem byla hlavně související regulace vjezdu do tunelů, jež jsou součástí Městského okruhu. A výsledek? Mnohakilometrové kolony od periférie po centrum z důvodu zoufalého hledání objízdných tras a logicky i zpoždění tramvají a autobusů MHD.

„Byli jsme svědky totální paralýzy historického centra kvůli banální opravě. Strahovský tunel se jinudy, než centrem, či nízkokapacitní trasou přes Strahov, objet nedá. Auta blokovala MHD i sebe sama, zpoždění tramvají jedoucích Malou Stranou či po Smetanově nábřeží běžně dosahovala půl hodiny a přenášely se i do okrajových čtvrtí. Lidé na Bílé hoře by mohli vyprávět," shrnuli dopravní experti z iniciativy Auto*Mat.

Zároveň ovšem varovali, že tento stav může být pouhou předzvěstí problémů, které se chystají po otevření tunelu Blanka.

„Stejná regulace vjezdu do tohoto tunelu se totiž bude odehrávat při jakémkoliv problému, ať již nehodě či koloně. K tomu ještě připočítejme desítky tisíc nových jízd autem denně, které do Blanky oproti současnému stavu přibudou," připomněl Auto*Mat s odkazem na výsledky dopravních modelů, které vznikly pro účel odhadnutí situace právě po otevření nového tunelového komplexu.

Kolabující doprava? S Blankou má být hůř

Tunel by se prý neměl otevírat do doby, než budou učiněna nezbytná návazná opatření. Otevření nové velkokapacitní komunikace v podobě tunelového komplexu Blanka může bez návazných opatření paradoxně zapříčinit zhoršení dopravní situace v Praze. Už příští rok na jaře. Varují před tím dopravní experti z iniciativy Auto*Mat.

Dokládají to dopravními modely, které odhadují, že s otevřením Blanky přibudou desítky tisíc nových jízd autem oproti současnému stavu. Je prý třeba si uvědomit, že ony modely vycházejí ze zkušeností z otevření všech nových silničních komunikací v Praze v minulosti. Dříve, či později pak přijde nutnost regulovat vjezd do Blanky kvůli nehodě, či koloně a kolaps dosud nevídaných rozměrů prý bude na světě.

Asi nejzásadnějším, u samotných řidičů však zároveň pramálo populárním opatřením má být podle Auto*Matu zabránění průjezdu tranzitní dopravě historickým centrem.

„Tranzit tu zásadně škodí byznysu, obyvatelům, návštěvníkům města, ale i řidičům, co do centra musí jet. Auto*Mat se staví proti dalšímu omezování dostupnosti centra města pro jeho rezidenty, jinak z něj zmizí i poslední zbytky Pražanů a stane se z něj skanzen pro turisty,“ vysvětlují experti z iniciativy.

Řidiči podle nich prostě musí vědět, že s objízdnou trasou podél Vltavy nemohou počítat, jinak ji budou pravidelně zahlcovat. „Lidé pohybující se po Praze 1 se tak mohou při jakýchkoliv problémech v tunelu Blanka dočkat nemilých překvapení v podobě totálního dopravního kolapsu,“ shrnul Auto*Mat.

Bez dokončení okruhu se nehneme

Minulé vedení města v čele s primátorem Tomášem Hudečkem v souvislosti s otevřením Blanky plánovalo například zvýšit počet přechodů a semaforů na magistrále a její zúžení. Současně navrhovalo i postupné omezování vjezdu na Smetanovo nábřeží, či Malou Stranu. Podle Františka Lehovce z dopravní fakulty ČVUT však nelze podniknout oba kroky najednou, notabene v souvislosti s blížícím se otevřením Blanky.

„Nejzásadnější problém je, že ještě není dokončen Městský okruh. Teprve po jeho dokončení by bylo možno zužovat magistrálu a zároveň zklidnit Smetanovo nábřeží a Malou Stranu, respektive zabránit vjezdu tranzitní dopravě,“ podotkl Lehovec.

Jeho kolega z fakulty Petr Moos už dříve mimo jiné radil zpoplatnit vjezd do centra po vzoru Stockholmu, nebo Londýna. Problém je ale podle něj také v tom, že do širšího centra Prahy přijíždí auty obrovské množství lidí za prací. „Proto je nutné vybrané mýtné okamžitě investovat do rozvoje hromadné dopravy,“ zmínil dále Moos.

Robert Šťastný, bývalý dopravní poradce 
BESIP, připomněl, že například v Argentinské, či Veletržní ulici, kde dnes v dopravních špičkách váznou dlouhé kolony aut, se po otevření Blanky situace zřejmě zlepší. Jinak ale i podle Šťastného aut v Praze spíše přibude. Připomněl, že Praha by se měla v první řadě soustředit na dostavbu sítě záchytných parkovišť. Ta nynější totiž obvykle praskají ve švech už brzy ráno, a tak zbytečně mnoho řidičů zajede do centra.

Suplování části vnějšího i vnitřního okruhu

Další dopravní expert Jan Kufner je přesvědčen, že Blanka a částečně také ulice v Holešovičkách budou do značné míry suplovat části vnějšího i vnitřního okruhu naráz. Jejich kapacita (dva jízdní pruhy a omezená rychlost) však prý takový nápor určitě nezvládne.

Podle Kufnera nebyly domyšleny důsledky, které po otevření Blanky nastanou ve chvíli, kdy není dostavěn vnější okruh a východní segment městského okruhu, na nějž ve střednědobém horizontu stejně nebudou peníze, ba ani kladné posouzení vlivů na životní prostředí. „Na Blance rozhodně nevydělají lidé v oblasti Jarova, Spojovací, či na Balabence,“ je přesvědčen Kufner.

„Důsledky budou drtivé také pro obyvatele žijící v okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských partyzánů, Patočkovy a dalších,“ dodal Vratislav Filler z Auto*Matu.

Jak předejít kolapsu? Auto*Mat navrhuje například:

Co je, dle Auto*Matu možno dělat ihned, respektive ještě před uvedením tunelového komplexu Blanka do zkušebního provozu?

Zkušební zabránění vjezdu tranzitu do historického centra, úprava křižovatek u Muzea, obnova přechodů na Karlově náměstí, revitalizace Dejvické ulice, start humanizace Severojižní magistrály, minibus do Stromovky, podélný dělící práh podél tramvaje Vinohradská, zastávkové mysy Švandovo divadlo a Arbesovo náměstí, preference na tramvajové křižovatce Čechův most, obnova přechodů Florenc, obnova přechodu Patočkova (pod Drinopolem), rozšíření tram. ostrůvku Malostranská, přechod přes most Legií (Janáčkovo nábřeží), přechod na odbočení do Žitné, přechody přes Sokolskou a Legerovu, přechod přes zastávky Vypich, zúžení pruhů na severojižní magistrále na Praze 4, nerozšiřovat Libeňský most.

Souběžně se zprovozněním tunelu Blanka je prý možno:

Zahájit úpravy Severojižní magistrály na území Prahy 4, posunout obruby při ulici Karolíny Světlé (rozšířit chodník na vyústění ulice Karolíny Světlé), bus linka Blankou ihned po zprovoznění, zastávka Karlovy lázně směr Staroměstská, preference na křižovatce Bělohorská – Myslbekova, buspruh Jugoslávských partyzánů a Podbabská, vypnutí semaforů na Strossmayerově náměstí, přechod Svatovítská (Generála Píky), obytná zóna Křižovnické náměstí, zasmyčkování na Malé Straně, světelná závora na Vychovatelně, světelná závora na Jižní spojce, ponechání kapacity Karlovarské, obchvat Vítězného náměstí v přiměřené kapacitě, ubrání pruhu na Veletržní, P+R Letná, Prašný most.

Později, již po uvedení tunelového komplexu Blanka do zkušebního provozu, je možno začít pracovat na:

komplexní přestavbě Smetanova nábřeží (je žádoucí posunout obruby obou chodníků až k tramvajové trati, na kterou se přesune zbytková doprava. Chodník se rozšíří také až na ostrůvek zastávky Národní divadlo. Alternativou je celková rekonstrukce nábřeží, s vyrovnáním povrchů do jedné roviny) revitalizaci Klárova (tak, aby reflektoval změněné přepravní proudy propojil předprostor metra s parkem na Klárově, zajistil plynulou jízdu tramvají a zlepšil podmínky pro pěší i jízdu na kole), revitalizace Malostranského náměstí (odstranit na něm existující parkoviště a vrátit mu městské funkce), omezit automobilovou dopravu na horní dvojpruh ulice Pod Kaštany a spodní dvojpruh využít pro obnovu historické cesty Bruska – Královská obora, P+R Trojská, Podbaba, nestavět podjezd na Harfě.