Brzy uplynou dva roky od brutálního útoku v obchodním centru na Smíchově, kde psychicky narušená žena ubodala jinou ženu. Téměř třicítka pražských „chrámů konzumu“ od té doby zažila mnoho dalších, ačkoliv méně šokujících incidentů.

Ostraha nákupních center. Infografika.I obchodní centra v metropoli musí reagovat na mezinárodní trendy, které v posledních letech přinášejí zejména rostoucí nároky na ostrahu, což s sebou většinou nese i vyšší výdaje.

Obchodníci se musí adaptovat na změny v chování jak zlodějů, tak klientů.

Podle posledního průzkumu společnosti Rondo Data Češi nejraději nakupují v nákupních centrech (31 %) a v supermarketech (27 %). Do obchodních center se však už dávno nechodí jen za nákupy. Podle Mezinárodní rady nákupních center (ISCS) se rapidně zvyšuje podíl návštěv například za jídlem, do kin, salonů a dalšími službami, čímž se zvyšuje frekvence pohybu lidí z širokých společenských vrstev i jejich čas strávený v obchodním centru.

Zloději jsou agresivnější

Mění se i trendy v krádežích a struktura jejich pachatelů. "Krádeže v obchodech kopírují celospolečenskou a ekonomickou situaci jako takovou. Zatímco v době před krizí se kradly dražší a luxusnější věci, kolem roku 2010, kdy přišla krize i do Česka, se začaly krást i věci denní spotřeby jako máslo, mléko, pečivo. Nyní se opět kradou věci luxusnější,“ vysvětlil Oldřich Rutar, provozní ředitel společnosti M2C, která se mimo jiné stará o bezpečnost několika obchodních center a obchodů v Praze. V loňském roce společnost v rámci celé své působnosti zamezila celkem 18 040 krádežím v hodnotě 10 416 006 korun.

Podle Jaromíra Průši, předsedy české pobočky Mezinárodní asociace bezpečnostního managementu (ASIS), se zkušení zloději v obchodních centrech snaží spáchat maximálně přestupek ohraničený škodou do pěti tisíc korun. „Snižuje se věk pachatelů a zvyšuje agresivita. V dnešní době se profesionální zloději ne úplně vždy schovávají. Prostě si vezmou zboží, drží ho v náručí, nebo ho vloží do zavazadla, a odcházejí. V případě zadržení jsou agresivní,“ řekl Průša. Ostraha obchodních center, retail parků a obchodů je tak velmi často „první na ráně“.

Podle Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí se navíc muselo původní zaměření ostrahy na ochranu majetku rozšířit o prevenci proti násilným a teroristickým činům. To přispívá ke zvýšenému zájmu o kvalitní bezpečnostní služby. „Co se týče nákladů, zvýšili jsme především monitoring prostor nemovitostí pod naší správou,“ sdělil Martin Šimek ze společnosti Cushman & Wakefield, spravující nákupní centra.

Dohledové kamery umí rozpoznávat obličeje

Dnes je možné automatizovat dohled nad veřejnými prostorami prostřednictvím analýzy obrazu dohledových kamer, které kromě možnosti sledování neobvyklého chování a zapomenutých zavazadel zvládají i rozpoznávat obličeje. Některé technologie se však dostávají do rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů nebo jeho výkladem, který používá Úřad pro ochranu osobních údajů. Podobně lze analyzovat i aktivity na wi-fi sítích obchodních center.

Náklady na ostrahu vzrostou o deset procent

„Nedávný nárůst minimální mzdy zvyšuje náklady bezpečnostních firem na strážní službu. Souběh potřeby většího zajištění a zvýšení ceny pracovníků povede k nárůstu této služby o víc než deset procent,“ uvedl Daniel Štys z realitní poradenské firmy CBRE. Bezpečnostní služby se potýkají s akutním nedostatkem personálu, který se snaží suplovat právě technologiemi.

„V současné době testujeme roboty schopné nahradit lidskou činnost, drony schopné automaticky kontrolovat perimetr, automatické recepce a spousty dalších. Samozřejmostí již je vzdálený dohled,“ vysvětlil Oldřich Rutar.

Podle něj jsme na tom, coby šestá nejbezpečnější země, s bezpečností v obchodních centrech velice dobře a častěji se neprojevuje ani strach z násilných útoků a terorismu. „V žádné zemi v rámci střední a východní Evropy, kde poskytujeme bezpečnostní služby v obchodních centrech, nevnímám, že by lidé panikařili. Jediná země, kde jsou lidé obezřetnější, je Turecko, ale tam je nastaven přísnější stupeň bezpečnosti,“ dodal Rutar.