Ostatky básníka a jeho manželky má nyní správa hřbitova v úschově a bude rozhodovat o dalším důstojném naložení s nimi. Variantou je jednání s velvyslanectvím, krajanskými spolky nebo s dědicem po zemřelém majiteli hrobu po ukončení dědického řízení. Ve středu to řekl ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.

Hrob je proplacený 

Oleksandr Oles zemřel v roce 1944 v pražské emigraci a byl v Praze pohřben. „Hrob, ve kterém byl pochovaný básník, byl standardně pronajatý, měl dlouhodobou nájemní smlouvu. Potomci básníka koncem 90. let smlouvu převedli na jinou rodinu, jež ji má dodneška," řekl Červený. Hrob je proplacený, současná rodina si tam přála pohřbít majitele hrobu, který nedávno zemřel. Úterní pohřeb vypravoval syn zemřelého, který žije ve Švýcarsku.

Kolize na hřbitově podle Červeného nastala, když hrobníci kopali, aby ostatky zemřelého uložili. Několik lidí jim v tom chtělo zabránit či chtěli vydat kosterní pozůstatky pohřbených, tedy básníka a jeho ženy. Hrobníci ve spolupráci s kanceláří hřbitovní správy podle ředitele postupovali tak, jak jsou zvyklí, a kopali dál.

Situaci komplikuje spodní voda 

„Kosterní ostatky, na které narazili, uskladnili do vaku a vyjmuli je. Tak se postupuje u kteréhokoli hrobu. Nezpopelněné lidské ostatky zůstávají zpravidla v hrobovém místě a v případě pohřbívání jsou soustředěny a uloženy na dno výkopu hrobu. Zůstanou v hrobě, zakryjí se chvojím, teprve potom přijde nová rakev do předpisové hloubky," popsal praxi ředitel. Situaci komplikuje také spodní voda, která se v hrobě objevila ve velkém množství.

Správa hřbitovů nyní podle ředitele seznámí se situací zřizovatele, pražský magistrát. „Jednání s velvyslanectvím by mělo být na úrovni radních. Situaci je nutno řešit s ohledem na ochranu piety, s ohledem na význam osobnosti Oleksandra Olesa a současně je nutno zohlednit zájmy dědiců, kteří budou mít k hrobu dispoziční právo," řekl.

O kostech může rozhodnout nájemce hrobového místa

Existuje sice tlak z ukrajinské strany věc rychle vyřešit, podle ředitele je ale důležitý právní vztah s nájemcem hrobového místa, který má právo o kostech rozhodnout.

„Pak můžeme řešit, co s těmi kostmi. Je možnost dát je do hrobu, ale už ne pod rakev, ale nad ní. Nebo dědic řekne, že ho kosti vůbec nezajímají, a my pak můžeme ve spolupráci s ukrajinskou ambasádou řešit, co s nimi dál," uzavřel Červený.

Čtěte také: Národní divadlo naposledy tleskalo Lubě Skořepové