V městské části Praha 6 dostala název V Trníčku dosud bezejmenná ulička vedoucí od Horoměřické směrem ke garážím, kde se dále rozvětvuje do pěti krátkých ramen. Své jméno dostala podle charakteru okolního prostředí.

Kvůli nové výstavbě vznikla na Praze 6 ještě ulice Na Humnech, která se nachází 
v katastrálním území Ruzyně. O pojmenování oficiálně požádala městská část.

„Návrh na pojmenování ulice V Trníčku byl předkládán z podnětu místních obyvatel, protože komunikace byla často mylně považována za vedlejší ulici Ve skalách, přestože tak nebyla označená. Pojmenování ulice Na Humnech přišlo z podnětu radnice, název navazuje na sousední ulici Za humny,“ řekla Pražskému deníku mluvčí Prahy 6 Edita Valentová.

Dokonce čtyři nově pojmenované ulice mají od července také v Libni. Menclova, Smrčkova a Kaftanova zlepší orientaci v oblasti libeňských doků, v osadě Na Hájku je od nynějška ulice Bryknarova. 

Návrhy od občanů

„V Praze 8 probíhá intenzivní výstavba zejména bytových domů. Na jaře jsme vyzvali naše občany, aby zasílali návrhy na pojmenování nově vznikajících ulic. Výsledkem jsou tato čtyři jména, která odkazují na dávnou historii Libně," sdělil zástupce starosty osmé městské části Petr Vilgus (SZ).

Jde o významné osobnosti libeňské historie, které se zasloužily o to, že tato čtvrť dostala most přes Vltavu, přístav a první pivovar. Architekt František Mencl byl spolu Pavlem Janákem autorem kubistického Libeňského mostu z roku 1928, Albrecht Bryknar zase nechal postavit už v letech 1545 až 1590 nejstarší pivovar na území dnešní Prahy 8.

Jan Kaftan vypracoval 
v roce 1891 první projekt přístavu v Libni a Antonín Smrček pak jako expert na vodní stavby v roce 1893 jeho projekt přepracoval.

Díky postupnému rozvoji městské části i je v blízké budoucnosti v plánu pojmenovávat další nové ulice zejména v Karlíně a Libni. „Proto prosím občany, aby nám nadále zasílali své návrhy, jaké osobnosti, události nebo místa v jejich názvech připomenout," dodává místostarosta Vilgus.

Ulice nazvaná podle hnízdiště rorýsů

Dokončením bytového komplexu vznikly tři nové ulice také v Praze 12, jejich názvy jsou Fikerova, Zlochova 
a Rorýsová. Návrh podala společnost Skanska, která dokončila první dům z Obytného souboru Modřany. Podle materiálu, který pražští radní minulý týden schválili, stavební firma navrhla i názvy a místopisná komise je podpořila.

Tyto tři ulice stojí v Modřanech blízko sebe a jejich názvy mají různý původ. Fikerova nese název po prozaikovi, dramatikovi, překladateli a scénáristovi, který se stal jedním ze zakladatelů české detektivky. Antonín Zloch, podle kterého je pojmenovaná vedlejší ulice, byl zakladatelem modřanského cukrovaru postaveného v roce 1861. Rorýsová ulice pak odkazuje na skutečnost, že 
v některých okolních domech byly uměle vytvořeny hnízdiště pro rorýsy.

Dosud nepojmenovaná komunikace na území městské části Praha 13 v katastrálním území Stodůlky ponese jméno Starostodůlecká. Návrh na pojmenování předložili majitelé domu, který zde stojí. Název je inspirován tím, že ulice ve své západní části těsně přiléhá ke staré zástavbě bývalé obce Stodůlky.

Přístupová komunikace 
v Praze 17 z ulice Čistovická 
k nově postavenému domu se nově jmenuje Kutrovická. Název navrhla místopisná komise v souladu s názvy okolních ulic, které nesou názvy obcí západně od Prahy. Kutrovice leží na Kladensku.

Jméno podle golfového hřiště

Ulice vedoucí ke golfovému a obytnému areálu v Praze 15 pak dostala z důvodu zlepšení orientace jméno 
U Golfu. A v městské části Dolní Chabry dokončením bytových domů vznikly ulice Za Pískovnou a K Beranovu. Návrh je předkládán na žádost městské části, názvy vznikly podle polohy ulic.

Pojmenování ulic je v pravomoci Rady hlavního města Prahy, která má pod sebou místopisnou komisi. V jejím čele stojí historik a zároveň ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka. Komise při navrhování nových ulic spolupracuje 
s městskými částmi, které někdy čerpají z podnětů svých občanů.

Přejmenovávání ulic podle režimů

Hromadné přejmenovávání čekalo Prahu i další česká města v minulosti hned několikrát. Pokaždé to souviselo se změnou vládnoucího režimu. Poslední vlna nastala po roce 1989, kdy došlo například k přejmenování mostů Antonína Zápotockého 
a Klementa Gottwalda na Barrandovský, respektive Nuselský most.

Ulice Obránců Míru, Stalinova a Leninova zase dnes nesou název Milady Horákové, Vinohradská a Evropská a nábřeží Bedřicha Engelse 
a Klementa Gottwalda se nyní jmenují podle prvorepublikových politiků Aloise Rašína a Tomáše Garrigue Masaryka.