Zhruba sto let nevyužívaný hřbitov, který je mezi frekventovanou Plzeňskou a Duškovou ulicí, je místem posledního odpočinku řady významných osobností. Hřbitov postupně chátral, stav stromů i náhrobků byl podle Dvořáčkové alarmující. Od roku 2001 jej kvůli tomu provozovatel pro veřejnost uzavřel.

Loni a na začátku letošního roku na hřbitově vzniklo zázemí pro vrátného a ostrahu, pracoviště restaurátora, veřejné osvětlení a kamerový systém s 25 kamerami. Na základě dendrologického průzkumu bylo pokáceno 28 stromů, které nahradilo 44 mladých lip a jasanů.

Úpravy hřbitova

Ostatní stromy dendrologové prořezali. Dělníci opravili cesty a areál osadili 36 lavičkami a dvacítkou odpadkových košů. „Vznikl tak důstojný prostor určený ke konání pietních návštěv, kulturních akcí a vlastivědných exkurzí, prostor výjimečného genia loci," uvedla Dvořáčková.

Hřbitov na hranici Smíchova a Košíř byl založen v roce 1680 za morové epidemie a náležel k malostranskému kostelu sv. Václava, zbořenému v 18. století.

Kostel Nejsvětější Trojice v jeho areálu byl postaven v letech 1831–1837. V roce 1787 učinila reforma Josefa II. z hřbitova městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy, tedy Hradčany, Malou Stranu a pak i Smíchov.

Kdo se o hřbitov stará

Když hřbitov obklopila zástavba, byl v roce 1884 uzavřen. Kvůli ochraně před vandaly byl od roku 2001 veřejnosti přístupný jen výjimečně. Více je na www.malostranskyhrbitov.cz.

Na území hlavního města Prahy je 70 hřbitovů, z toho 29 spadá pod Správu pražských hřbitovů, 38 je svěřeno péči jednotlivých městských částí. Dva areály krematorií s urnovými hřbitovy a jeden hřbitov, který je zatím nefunkční (Evangelický hřbitov v Praze 10-Strašnicích), spravuje Památkový ústav Hlavního Města Prahy. Zbývající pražské hřbitovy jsou ve správě církví.

Čtěte také: Malostranský hřbitov přiblíží svou historii veřejnosti