Pro tým Národního technického muzea (NTM) jde o supersenzaci: završilo se dlouhodobější úsilí. Navzdory nečekaným komplikacím během oprav se generálku jedné z perel lokomotivní sbírky (a patřící k nejcennějším exponátům celého muzea) podařilo dovést k očekávanému cíli: k plně provoznímu exponátu. Mohutná mašina s označením 464.102 tak může opět rozdávat radost a vozit cestující v historických vlacích. A také se povedlo dodržet termín; to je důležité pro získání podpory v rámci evropských dotací.
Unikátní generální oprava
Lokomotiva, která byla v rámci rekonstrukce za 28,5 milionu korun bez DPH rozebrána prakticky do posledního šroubku, skutečně jezdit bude, a to v rámci muzejního vlaku, který technické muzeum sestavilo v letošním roce, slibuje generální ředitel NTM Karel Ksandr. A přiznává, že sledovat postup prací bylo přímo fascinující. „Pro mě jako historika architektury byl hluboký zážitek vidět, jak se lokomotiva rozebírá, zjišťují se závady – a pak se zase dává dohromady,“ konstatoval.
Na první jízdu pro veřejnost má Ušatá vyrazit 28. března 2024 – na Zelený čtvrtek, prozradil Ksandr. Do té doby bude odpočívat v železničním depozitáři NTM v Chomutově. Tam se vydala v neděli z Prahy přes Lužnou u Rakovníka.
Podobná generální oprava velké parní lokomotivy se u nás nedělala více než dvě desetiletí, připomněl Michal Bednář ze společnosti 1. Kolínská lokomotivní, jehož tým práce zajistil. S tím, že na tu předchozí došlo ještě v železničních dílnách v Českých Velenicích, které byly posléze uzavřeny. A nezastírá, že vzhledem k rozsahu prací i velikosti stroje se jednalo o obrovskou výzvu – byť restaurováním historických parních lokomotiv se firma běžně zabývá.
play_fill
Bylo si třeba poradit i s pracemi, jejichž postupy jsou prakticky zapomenuty a většinou se již není s kým jít poradit. Hodně ale pomohla spolupráce s firmou CZ loko, která vypomohla svými dílenskými prostorami v Letohradu (jen osm kilometrů od Bednářových dílen a základny Žamberku), stejně jako poskytnutím jejich vybavení. Znovu sestavená mašina, která v rámci zkušebních jízd najezdila asi pět set kilometrů, šlape podle představ.
Vyřešit ale bylo třeba spoustu nesnází. Největší komplikací, jejíž řešení se protáhlo na měsíc, se stala oprava hnacích dvojkolí, pětitunového kolosu s téměř dvoumetrovým průměrem, kde měření ukázalo, že je třeba upravit úhel i zdvih spojničních čepů na předepsané tolerance. Sice by lokomotiva jezdila i bez toho – a možná se tak dělo po desetiletí – ale nebylo by to v pořádku: má to vliv na kultivovanost jízdy.
Parní lokomotiva 462.102 Ušatá
Fotogalerie: Parní lokomotiva 462.102 Ušatá
play_fill
play_fill
play_fill
play_fill
„Tohle se nemohlo stát provozem; musela to být chyba při některé z předchozích oprav,“ řekl Bednář Deníku. Náprava přitom nebyla jednoduchá. Kdysi k tomu sloužily speciální jednoúčelové stroje – ty však dnes už nejsou dostupné. Podle Bednářových slov tak šlo o obtížný úkol i s využitím moderních CNC strojů. Naopak příjemným překvapením byl stav krycích plechů: původně se počítalo s tím, že je bude nutné vyměnit, ale ukázalo se, že to není třeba: použít se dají původní. Přispěje to k zachování autenticity stroje. „I když už nejsou původní, které tam byly z fabriky,“ připouští Bednář.
Najít firmu nebylo lehké
Ředitel Ksandr prozradil, že najít zhotovitele, která si na zadávané práce troufne, a současně budou zachována pravidla podle zákona o zavání veřejných zakázek, nebylo jednoduché: podařilo se to až v rámci třetího výběrového řízení po navýšení předpokládané ceny. Vedle 1. Kolínské se do něj přihlásila ještě společnost z Německa, jejíž nabídka byla o devět milionů korun bez DPH vyšší. Jestliže rozhodovala cena, bylo jasno.
„Že se to podařilo, pokládám za velký zázrak,“ zhodnotil generální opravu spojenou s restaurátorským přístupem ředitel Ksandr. Přičemž netají, že prosadit znovuoživení Ušaté nebylo snadné, i když dostupné prvotní informace zjištěné prohlídkami nenaznačovaly nic fatálního. Ostatně naposledy přestala lokomotiva jezdit vlastně z administrativních a nikoli z provozních důvodů: v roce 2017 vypršela platnost revizní prohlídky kotle (a ano, bylo zřejmé, že další povolení k provozu se neobejde bez větší opravy).
„I tento projekt měl nepřátele, kteří nám nepřáli,“připustil generální ředitel NTM. A těší ho, že měli pravdu lidé z jeho týmu, přesvědčení o tom, že se vše povede a vyparáděná Ušatá bude opět supět pod parou. „Ostatně podmínkou získání dotace bylo, aby jezdila,“poznamenal Ksandr. Rovněž aktuální dislokování lokomotivy v Chomutově má vazbu na podmínky evropské dotace.
Parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“ z roku 1940
- Jde o unikátní doklad meziválečné československé konstrukční školy parních lokomotiv- Pojmenování má podle „uší“ – vodicích plechů pro vzduch podél přední části kotle, jejichž účelem je zlepšit výhled strojvedoucího: ve vyšších rychlostech jízdy pomáhají zdvíhat kouř vzhůru (proto se tento prvek uplatňoval i na jiných rychlíkových lokomotivách) a také usměrňují proudění kolem kotle k budce, což má bránit rosení oken
- Představuje jeden ze dvou zhotovených prototypů zamýšlené nové řady navazující na osvědčený typ 464.0, vyráběný v ČKD Praha v období 1933–1940; sériová výroba se ale nerozběhla kvůli přechodu na válečnou výrobu- Od sklonku roku 1940 byla zařazena do služby v rámci výtopny na dnešním Masarykově nádraží v Praze, od počátku 60. let do depa v Jihlavě s využíváním na kopcovité Vysočině, posléze jezdila převážně na Nymbursku, Havlíčkobrodsku s Královéhradecku (tedy mimochodem v regionu, kde ukončila pravidelný provoz a kde byla nyní opravována)
- Díky spolehlivosti se obešla bez modernizace až do ukončení provozu na linkách ČSD v roce 1977; následně od počátku roku 1979 krátce sloužila jako vytápěcí kotel K687- Do sbírek Národního technického muzea byla předána v roce 1980 a následujícího roku byla pohledově opravena, aby mohla být prezentována na výstavách železniční techniky
- V letech 1996 a 1997 prodělala generální opravu v Železničních opravnách a strojírnách České Velenice – a následně byla provozována soukromými společnostmi (do roku 2017, kdy byla odstavena z provozu kvůli propadnutí revize kotle; tehdy ji měla zapůjčenou společnost Růžolící chrochtík)
- V roce 2018 Národní technické muzeum rozhodlo, že stroj se stane jeho plně provozním exponátem a projde kompletní generální opravou s uvedením do bezvadného technického stavu zaručujícím dlouhodobou funkčnost a spolehlivost provozu s navrácením reprezentativního vzhledu lokomotivy odpovídajícího období 50. let dvacátého století
- Renovaci lokomotivy zajistila společnost 1. Kolínská lokomotivní, která zahájila práce v květnu 2022 v prostorách depa Letohrad
- Lokomotiva byla kompletně rozebrána, přičemž rám, dvojkolí a budka zůstaly v Letohradu, kotel byl převezen k opravě do firmy SEA Kolín a armatury i další drobné díly byly opraveny v dílnách v Žamberku
- Po opravě jednotlivých konstrukčních celků byla lokomotiva opět smontována v prostorách depa Letohrad
– s dokončením generální opravy v říjnu 2023Zdroj: Národní technické muzeum, jednatel 1. Kolínské lokomotivní Michal Bednář
