Je to dlouhých 26 let, co byla naposledy opravována tramvajová trať v úseku Výtoň – Podolská vodárna, jehož součástí je i Vyšehradský tunel. Trať, po níž doposud musely tramvaje jezdit na některých místech doslova krokem, se po odkladech konečně dočká opravy.

Rekonstrukce zastaralého 300 metrů dlouhého úseku bude zahájena v pondělí 3. listopadu a potrvá zhruba jeden měsíc.

Oprava už byla nezbytná

„Rekonstrukce byla dlouhodobě plánovaná a naposledy se měla dělat letos v červenci. Vzhledem ke stavu a stáří tramvajové trati je již nezbytně nutná,“ sdělil mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený. I proto se k akci přistoupilo ještě na konci letošního roku.

„Trať je opravdu ve špatném stavu a my jsme zde doporučili snížení rychlosti, v některých místech jezdily tramvaje doslova krokem. My jsme měli také několik podnětů od občanů, aby se úsek opravil,“ uvedl Zdeněk Neusar, mluvčí Drážní inspekce.

Chodník zůstane otevřen

Opraveny budou oba směry a současné panely s blokovou kolejnicí z roku 1982 budou nahrazeny betonovou deskou s živičným povrchem. Součástí rekonstrukcí je i oprava inženýrských sítí, plynovodu a vodovodu. Zatím není jasné, kolik bude nakonec tato akce stát. „Celá rekonstrukce tramvajové trati je v režii Dopravního podniku, úplné vyčíslení částky potřebné bude možné až po její dokončení,“ řekla Eva Dydová z oddělení komunikace DP.

Všech se uzavírka týkat nebude. „Chodník ve Vyšehradském tunelu uzavřen nebude, průchod okolo staveniště bude po celou dobu výluky se zvýšenou opatrností umožněn,“ informoval Filip Drápal, mluvčí Ropidu, společnosti na plánování dopravy. close zoom_in

Řidiči musejí využít jinou cestu

Úsekem denně projede zhruba 20 tisíc automobilů. Řidiči, kteří se chtějí vyhnout komplikacím, by podle doporučení odborníků měli opustit pravobřežní komunikaci ve směru od Modřan co možná nejdříve, například již u Barrandovského mostu a Jižní spojky. Na to upozornil i Jan Heroudek, ředitel odboru dopravy hlavního města. „Je možné využít levobřežní komunikace, Jeremenkovy ulice nebo Jižní spojky s návazností na severojižní magistrálu,“ informoval.

Samotní řidiči se ale obávají potíží. „Obávám se, že i tentokrát se výluka neobejde bez komplikací. Úsekem pravidelně projíždím a doufám, že se ho podaří opravit v termínu,“ řekl jeden z řidičů Štěpán Helebrant z Prahy 4.

Změn v MHD bude hodně

Také cestující v Pražské integrované dopravě musejí počítat hned s několika změnami. Své trasy mění linky tramvají 3, 16, 17, 21, 52. Pojedou náhradní autobusové linky X17 a X21 a mění se linky 150, 253 a 728, připravena je i náhradní lodní doprava.

„Učinili jsme řadu opatření, aby cestující výluku pocítili co nejméně,“ doplnil Ondřej Pečený. Například náhradní lodní doprava si při opravách tunelu osvědčila již dříve. close zoom_in

Dopravní podnik předpokládá, že toto místo by po rekonstrukci mělo na několik dalších let pokračovat v intenzivním provozu bez dalších dlouhodobých uzavírek.

Polepší si také cyklisti

Ve zmíněném úseku vede také cyklotrasa A2, s omezením tedy musejí počítat i lidé, kteří využívají pro dopravu kolo.

„Trasa pod vyšehradským tunelem byla velmi kolizní z důvodu veliké nepřehlednosti. Cyklisté vjížděli v podstatě do pravoúhlé zatáčky, za níž neviděli. Nyní by se měl úsek celkově zpřehlednit a místo bude určitě bezpečnější,“ konstatoval Pavel Polák, koordinátor skupiny pro pražskou cyklistickou dopravu.

Oprav tratí by bylo potřeba mnohem více

V Praze je ale mnohem více míst, kde jsou tramvajové tratě ve špatném stavu. „Takových míst je celá řada, i proto u nich doporučujeme zpomalení rychlosti. Samotnou opravu ale nařídit nemůžeme,“ upozornil Zdeněk Neusar z Drážní inspekce. Tratě, které by si zasloužily opravu, jsou například Olšanská, Těšnov, Milady Horákové, Seifertova, Táboritská, Modřanská, Myslíkova, Vinohradská, Bělohorská, Libeňský most, Poděbradská, Dělnická.

Podle pražských zastupitelů z výboru pro dopravu je v havarijním stavu třetina všech tramvajových tratí v hlavní městě. Místopředseda zastupitelského výboru pro dopravu výboru Karel Březina (ČSSD) před časem řekl, že investice do opravy kolejových těles by stála několik miliard korun. „Ze 127 tratí je v kritickém stavu 39,“ vypočítal Březina.

Na všechny se ale zdaleka nemůže dostat, opravy jsou finančně náročné a také z hlediska dopravních omezení není možné dělat více zásadních oprav najednou.

Nejstarším silničním tunelem ve městě jezdil i trolejbus

Ve skále pod Vyšehradem vznikl tunel v letech 1903–1905. Skála byla nepříjemnou překážkou pro dopravní spojení, které se muselo řešit přívozem.

Místo zkušeností nastoupily debaty

V době stavby však nebyly se stavbou městských tunelů žádné zkušenosti, jelikož skoro žádné neexistovaly. První návrh vyšehradského tunelu vypracoval asistent České vysoké školy technické v Praze Karel Vosyka (později se stal rektorem).

Hodně se diskutovalo o šířce tunelu, byl navrhován o tři metry širší, aby se později zabránilo snaze zřídit ochoz vně skály, další debaty byly ohledně vhledu vstupního portálu. Nakonec se tunel udělal široký devět metrů a dlouhý 32 metrů, když osu vytvářejí dva mírné protioblouky. Velmi obtížná byla například stavba klenáků pro zakřivenou klenbu. Severní portál zdobí kamenný znak Prahy a deska na památku geologa Jana Krejčího, který se zabýval studiem pražského barrandienu.

Po padesáti letech existence se začalo uvažovat o rozšíření, případně o vybudování druhého souběžného tunelu. V souvislosti s novými studiemi však odborníci doporučili přesunout dopravu východně od vyšehradské skály.

Krátký, ale důležitý

I přesto, že je tunel krátký, je velmi důležitou stavbou, což dokazují i složitá dopravní omezení v době současných oprav tramvajové tratě. Trať totiž umožňuje dopravu po pravobřežním vltavském nábřeží mezi Novým městem pražským a Podolím. Kdysi tunelem vedla také trolejbusová trať z Pankráce až na Václavské náměstí.

Zdroj: Jan Kocourek, Praha – obrazový vlastivědný průvodce