Zhotovitel bude znám až po výběrovém řízení, které je vypsáno v polovině letošního roku. Informoval o tom Marek Iliaš, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Podle mluvčího Iliaše repase Negrelliho viaduktu proto začne v lednu roku 2016.

Příprava stavby byla zahájena již před zhruba 5 lety, ale byla 
v rámci tehdy sledovaných úsporných opatření přerušena. Nyní se práce spojují kvůli nutným souvisejícím provozním omezením se stavbou Masarykovo nádraží - letiště," uvedl Marek Iliaš, mluvčí SDŽC.

Že přípravné projektové práce mají již konkrétní podobu, potvrdilo svého času 
i bývalé vedení radnice Prahy 8. Ta souhlasila s projektovou dokumentací ke stavbě a stanovisko radnice již bylo odesláno projekční kanceláři, která pro SŽDC projekt zpracovávala. Zpráva o rekonstrukci tehdejšího starostu Prahy 8 Jiřího Janků údajně nesmírně potěšila.

Tato ve své době výjimečná stavba si právě rekonstrukci prý bez debat zaslouží. Negrelliho viadukt je veřejností vnímán jako vstupní brána do Prahy 8 a měl by její návštěvníky vítat. V současnosti je to zatím spíše naopak. Rekonstrukce viaduktu podle předběžných úvah měla začít koncem letošního roku a skončit 
o rok později.

I když se aktuálně nyní jedná o posun plánovaných termínů, přesto dva roky trvající opravy vyvolávají jisté obavy. A to hlavně z odklonu vlaků, které míří z Masarykova nádraží na Kladno. Podle vlastníka viaduktu, tedy SŽDC, budou vlaky Praha - Kladno během výluky jezdit po trati Pražského Semmeringu 
z hlavního nádraží přes Smíchov a Zličín.

Kameny z viaduktu se budou číslovat

Marek Iliaš, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).„Rekonstrukce Negrelliho viaduktu řeší především dlouhodobě nevyhovující technický stav železničního mostu, po kterém je vedena i trať ve směru tranzitního železničního koridoru do Prahy Bubenče,“ říká mluvčí Marek Iliaš (na snímku) s tím, že opravy vyřeší nyní nevyhovující stav mostní konstrukce, železničního svršku, zabezpečovacího, sdělovacího a silnoproudého zařízení a trakčního vedení. Konečné rozhodnutí o směru výluky ale ještě není rozhodnuto, další alternativy se podle SŽDC nadále hledají.

Co se ale „hledat“ určitě nebude, jsou stávající kameny, 
z nichž je Negrelliho viadukt postaven. Týká se to konkrétně dvou nejvíce poškozených mostních oblouků na Štvanici, z nichž budou kameny po vyjmutí očíslovány a pak se vrátí na své místo. Stane se tak po vzoru někdejší rekonstrukce Karlova mostu.

Oprava má snížit 
i hladinu hluku

Zmíněné nevzhledné oblouky dnes spíše připomínají dobu inkvizice - jsou v nich například vestavěné různé sklady. Což na první pohled znehodnocuje historii viaduktu, který je po Karlově mostě druhým nejstarším mostem 
v Praze.

„Nejen tamní obyvatele pak jistě potěší uvolnění mnoha dosud zastavěných mostních oblouků, čímž se nám otevírá prostor pro jednání s jejich majitelem o využití tohoto prostoru. Nebylo by pěkné dát si na takto zajímavém místě třeba kávu?“ uvažuje někdejší starosta Prahy 8 Jiří Janků 
s tím, že přínos rekonstrukce považuje především ve významném snížení hluku generovaného projíždějícími železničními soupravami.

Umělci mají taky své plány

„Co se týče prostoru mostních oblouků, záměr umělců zřídit v obloucích kulturní a kavárenská zařízení koresponduje s obecnou představou SŽDC, která by tomuto ojedinělému dílu ráda vdechla rekonstrukcí novou mízu,“ souhlasí s bývalým starostou Janků i mluvčí Marek Iliaš.

Oprava Negrelliho viaduktu bude druhá v jeho historii, která se dotkne mostu v celé jeho 1110metrové délce. 
K drobným stavebním úpravám však samozřejmě došlo. Podle SŽDC kolem roku 1951 bylo například nahrazeno částečně kamenné zábradlí ocelovým. V letech 1952 - 1953 došlo k odstranění tří oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, které se ukázaly v dnešním automobilovém provozu jako závažná komunikační překážka. Byly nahrazeny betonovými nosníky.

V roce 1981, se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím. Přibližně v roce 2000 byly mezi ulicemi Křižíkovou a Sokolovskou opět vybourány výplně mostních oblouků, a tím obnoven průhled. Negrelliho viadukt je v provozu od 1. června 1850, vznikl jako součást trati 
z Prahy - státního nádraží (dnes Masarykova) do Podmokel, respektive do Drážďan.

S délkou 1110 metrů a 49 oblouky to byl po 60 let nejdelší most Evropy. Postaven byl 
v letech 1846 až 1850 podle projektu rakouského inženýra Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. Nyní bývá tato stavba vnímána Pražany jako ohyzdná a nepříjemná stavba, která přes všechny rekonstrukce 
a dodatečné zvětšování světlostí komplikuje dopravu.