Od loňské zimy funguje v Praze tým policistů, který každou noc sváží agresivní opilce na záchytnou stanici v nemocnici Na Bulovce speciálně vybaveným vozem.

Staří známí z Národní třídy

Prší a hlídku nikdo nevolá, takže vyjíždíme k Tesku na Národní třídě. „To je jistota. Naše klientela je v podstatě stálá. Některé bezdomovce vozíme i vícekrát týdně,“ říkají policisté. Před Teskem sedí či leží asi dvacítka opilců. Policisté si vybírají starší ženu, která spí na betonovém schůdku. Ta nerozumí tomu, co jí strážníci Michal Grimm se svým kolegou Karlem Polávkou a jedním státním policistou říkají. „Na záchod? Ne, nepotřebuju,“ snaží se strážníka odbít. Pak svolí a do přístroje, který měří míru alkoholu, dýchne. Na displeji naskočí hodnota 1,6. To je málo. Aby na záchytce pacienta přijali, musí mít v krvi alespoň dvě promile.

Když vidí známé strážníky, většina opilců mizí nejistou chůzí do tmy. U vestibulu metra zůstávají jen ti, kteří se neprobudili. Dva z nich strážníci odvádí do auta. Skelný pohled podroušeného muže naznačuje, že okolí nevnímá. Našeho fotografa ale registruje druhý, značně agresivnější muž. „Co mě blýskáš? Já tě tu nechci,“ oboří se na něj. Chcce zaútočit na nás i strážníky. Jeho pohyby jsou ale pomalé a muži zákona ho snadno paralyzují. Za deset minut auto odváží oba výtečníky na Bulovku.

Alkohol a drogy – zlá kombinace

Opilci v autě mluví. Oslovují se navzájem, ale nezdá se, že by šlo o dialog, spíš o nesrozumitelné mumlání do prázdna. Čas od času se snaží strážníky uhodit. „Ale tihle jsou klidní,“ shodují se policisté. Vypráví o Rusovi, který kdysi v léčebně přetrhal provazy, jimiž byl uvázán k lůžku, a proskočil na ulici oknem z prvního patra. „Kombinace alkoholu a drog v lidech probudí neuvěřitelnou sílu a agresivitu,“ dodává Polávka.

Strach strážníci občas mají, ale nesmí ho nikdy nechat znát. Renault nakonec odjíždí zpět do centra města, ale na Bulovku už pojede dnes v noci maximálně jednou. Ze sedmnácti lůžek záchytky je totiž těsně po půlnoci volné jediné. „Nejvíc opilců vozíme v pátek a v sobotu, ale i ve všední den jich někdy převezeme třeba dvanáct. Agresivní je minimálně jeden opilec každý večer, říká Grimm.

Renault Master, který mají strážníci k dispozici, je speciálně upravený. Dvě masivní křesla s vyměnitelnými igelitovými potahy jsou vlastně jediným vybavením interiéru. Zato v zadním úložném prostoru nechybí invalidní vozík a nástroje k resuscitaci.