Strana zelených, která je spolu s lidovci a STAN součástí Trojkoalice, s úpravou nesouhlasí a hodlá se obrátit na Evropskou komisi, která musí úpravu notifikovat. 

„Stavba musela dosud splňovat absurdní podmínku, aby 1. března dopadaly přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Nově stavebníci nebudou nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Jsem ráda, že jsme se normy z dob normalizace zbavili,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

„Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život, nechceme se vrátit zpátky do 19. století. Norma proslunění to ale neřeší, jenom způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město. Lidé se nemusí obávat, že po odstranění požadavku na proslunění ubydou paprsky ve stávajících bytech. Chrání je stavební zákon i Pražské stavební předpisy, které obsahují požadavek na denní osvětlení nebo odstup staveb,“ řekl ředitel IPR Ondřej Boháč.

Zelení jsou proti

Platná norma na denní osvětlení zaručuje, že všechny pobytové místnosti musí mít okna a nově by jejich velikost neměla být menší než 10 procent podlahové plochy. To samozřejmě většina moderních novostaveb bohatě splňuje nebo dokonce překračuje.

"Zelení podají podnět k Evropské komisi, která Pražské stavební předpisy notifikuje. Přitom řešení, které umožňuje stavět novou blokovou zástavbu, a zároveň chránit kvalitu již osluněných bytů, existuje. Další kroky budeme konzultovat s právníky," sdělila náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Zelení navrhli do PSP tuto formulaci: (1) Při navrhování bytů a pobytových místností, které to svým umístěním, charakterem a způsobem využití vyžadují, se v mezích možností vyplývajících z charakteru zástavby s ohledem na charakter zástavby dbá na jejich proslunění. Přitom se dbá na zajištění zrakové pohody a ochrany před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.

(2) V bytech musí být splněno proslunění podle normy uvedené v § 84. Požadavek se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem/územní studií. Požadavek se také neuplatní u nově umisťovaných staveb a změn staveb v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě.

„Požadavek na oslunění bránil často rozumné míře a intenzitě zástavby městského charakteru; oslunění nelze zaměňovat za osvětlení, což je standard, který brání tvorbě nějakých ‚tmavých špeluněk‘. Vyškrtnutí požadavku na oslunění umožní vznik kvalitních městských struktur a městského veřejného prostranství,“ tvrdí právník Jiří Plos za Sdružení pro architekturu a rozvoj.

Autor Pražských stavebních předpisů, architekt a urbanista Pavel Hnilička upozorňuje, že proslunění bytů je jedna z kvalit, které je třeba brát v úvahu při návrhu obytné stavby. Rozhodně však není nejdůležitější. Například logická orientace bytu v rámci konkrétního prostředí místa (do ulice, do zahrady atp.) je pro kvalitu bydlení mnohem podstatnější než orientace ke světovým stranám. „Míra prostupu slunečního záření do bytu má být osobní volbou, a nikoli povinností stanovenou obecně závazným právním předpisem,“ dodal.