„Potřeba chránit zájmy starších lidí, kteří jsou v mnoha ohledech znevýhodnění, se nám zdála jasná. Proto vznikl institut ombudsmana pro seniory," vysvětlila Zdeňka Hošková, vedoucí oddělení sociální práce třetí městské části, které službu zajišťuje. Doplnila, že na trojce se už inspirovali v Liberci, kde chtějí tuto službu rovněž zavést.

Ostatní městské části zatím podobný institut nemají, i když se snaží seniorům pomáhat různými aktivitami, zajišťovanými sociálními odbory. Výhodou institutu ombudsmana však je to, že se jedná o službu specializovanou právě na starší lidi, které senioři rozumí.

Podle odborníků je podobná služba výhodná i jako mezistupeň v komunikaci mezi seniory a státem. „Starší lidé nedůvěřují úřadům a nevědí, co mohou požadovat, na co se ptát," vysvětlil ředitel sdružení Život 90 Jan Lorman.

Institut ombudsmana pro seniory je v zahraničí poměrně běžný koncept, který vychází vstříc specifickým potřebám starších lidí. U nás je zatím spíše neznámý, i když právní a další poradenství pro seniory v Praze nabízí všechny městské části. Nikde však nejsou služby soustředěny pod jednu tvář a jedno telefonní číslo.

Senioři jsou znevýhodněnou skupinou

„Dalo by se říct, že senioři jsou znevýhodněnou skupinou. Mají problémy, specifické pro lidi v seniorském věku, jsou znevýhodněni například v zacházení s počítači a informačními technologiemi nebo mají potíže, které souvisí s věkem a zdravotním stavem, takže si prostě nedokážou někam dojít," vysvětlila ombudsmanka pro seniory na třetí městské části Zdeňka Hošková.

Ta působí jako vedoucí oddělení sociální práce, které celou službu zastřešuje. Sociální pracovnice oddělení si agendu ombudsmana přibraly ke svým dosavadním povinnostem.

Zásadní pro spuštění služby bylo to, aby se o ní starší lidé dozvěděli. Právě na srozumitelnosti a přístupnosti je totiž celý koncept založen. Ombudsman musí být schopen poradit v celé škále různých problémů, často tak musí podle Hoškové vyhledat právní konzultace.

„Ze začátku, než se lidé o službě dozvěděli, jich tolik nechodilo. Poté ale začal být zájem velký a začaly jsme s tím mít hodně práce. Ono to není jenom o tom, že si se seniorem popovídáte, ale musíme vstoupit do jednání s jinou institucí nebo využít právní poradenství," vysvětila.

Pomáhají i další městské části

Ombudsmani existují i na dalších městských částech, nikoliv však specializovaní na pomoc starším lidem.

„V rámci radnice Prahy 6 má tuto agendu do značné míry fakticky na starosti ombudsman samosprávných občanských agend, na kterého se s rozličnými požadavky a podněty obracejí velmi často právě starší spoluobčané. Pracovní náplň ombudsmana nicméně zahrnuje výrazně širší škálu povinností," vysvětlil například mluvčí šesté městské části Martin Churavý.

Další městské části nabízejí pro seniory bezplatné právní poradny, to je případ například deváté městské části. „Zájem o tuto službu je nebývalý," potvrdil mluvčí devítky Jiří Houdek. Na čtyřce zase mají pro seniory bezplatnou telefonní linku.

Na životní situaci občanů se v poslední době zaměřila sedmá městská část. Nedávno spustila propagační kampaň pod názvem Zeptejte se bez obav, která má pomoci občanům lépe se orientovat v síti sociálních služeb, které městská část nabízí.

„V současnosti se intenzivně zaměřujeme na stabilizaci životní situace u osob starších 75 let. Při depistáži se sociální pracovnice často setkávají s nepříznivou sociální situací seniorů, způsobenou například příliš vysokým nájemným, dluhy, špatným zdravotním stavem nebo dlouhodobou samotou. Ve spolupráci s neziskovým sektorem i místními firmami a živnostníky tvoříme jedinečnou síť sociální pomoci," shrnula radní sedmičky Silvie Kratochvílová.

Velmi časté právní otázky bydlení

Právě orientace je něco, co je pro seniory při styku s úřady zásadní. V tom tkví i výhoda institutu ombudsmana, který je jednak srozumitelný a jednak spojuje práci sociálních pracovnic, zvyklých se seniory jednat, s právním poradenstvím. Právní otázky totiž senioři řeší velmi často, zejména v otázkách bydlení.

„Nedávno jsem psala žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu, protože majitel dal stařičké paní výpověď, která neměla náležitosti, které by podle občanského zákoníku mít měla. U soudu s největší pravděpodobností neplatnost potvrdí, ale paní je přes devadesát a přišla ubrečená, že ji zítra vyhodí z bytu. Právě pro takové případy tady jsme," popsala Hošková s tím, že otázky bydlení tvoří velkou část z 98 případů, které na trojce od října řešili.

To se nezdá být tak velké číslo, ale problémy, které senioři řeší, jsou často poměrně komplikované a předpokládají jednání s jinými institucemi, případně se soukromými firmami, jako v případě řešení dluhů.

„Je to mravenčí práce, leckdy skončím po třiceti telefonátech zase zpátky na začátku. Někdy sedíme a pořád dokola píšeme různá odvolání. Firmy někdy jednají absolutně bez skrupulí," uvedla ombudsmanka s tím, že starší lidé často využívají možnosti návštěvy u nich doma.

Někdy se najdou i kverulanti

Práce s sebou nese i doprovodný jev v podobě kverulantů a věčných stěžovatelů. Někdy také může být poměrně stresující a člověk se musí umět vyrovnat s tím, že lidé se často dostávají do zoufalých životních situací.

„Člověk musí umět vypnout a netahat si to domů. Ale já tuhle práci dělám dvacet let a vždycky jsem pracovala se starými lidmi, navíc čím je člověk starší, tím více jejich problémům rozumí," zakončila s úsměvem Hošková.

Podle ředitele organizace Život 90 Jana Lormana by měl stát přistupovat zodpovědněji ke zlepšování občanských kompetencí lidí, a to v jakémkoliv věku. Komunikace s úřady a orientace v právním řádu je podle něj něco, čemu by se měla věnovat mnohem větší pozornost.

„Především ti, kteří musejí překonávat nejtěžší životní situace, sociální vyloučení, nemají šanci zvládnout režim pravidelné semestrální výuky. Rozhodující význam pro ně má neformální celoživotní učení zaměřené na základní občanské kompetence, které stát nepodporuje," konstatoval.

Čtěte také: Seniorům poradili, jak žít zdravěji