VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oldřich Tyl architekt Veletržního paláce

Jeho budovy se vyznačují jednoduchostí, elegancí a puristickým vzezřením. Oldřich Tyl byl jedním z generace architektů tvořících ve 20. a 30. letech minulého století.

14.9.2017
SDÍLEJ:

Budova Veletržního paláce, kde sídlí Národní galerieFoto: DENÍK/ Martin Divíšek

V Praze stavěl jak menší rodinné domy, tak mnoho domů činžovních. Definitivně se proslavil jednou z největších funkcionalistických staveb v Evropě budovou Veletržního paláce v Holešovicích. Na projektu spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem.

Je výrazným architektem 

Oldřich Tyl se narodil v roce 1884 v Ejpovicích. Vystudoval architekturu a pozemní stavitelství na české technice u profesora Josefa Schulze, ale kariéru začal až ve dvacátých letech. Než se mohl plně ponořit do stavění, přišla první světová válka a Tyl musel narukovat.

Po skončení války se stává přední osobností prvorepublikové kulturní scény. Je výrazným architektem, zastáncem vědeckého pojetí funkcionalismu a umí skvěle formulovat své názory. V roce 1920 je zvolen předsedou nově založeného Klubu architektů. Zakrátko okruh kolem tohoto klubu začal vydávat časopis Stavba, jedno z nejdůležitějších periodik svého druhu u nás. Ve Stavbě byly přetiskovány moderní a odvážné projekty progresivních architektů jak z Československa, tak ze zahraničí.

Do Prahy pozval evropské architekty 

Oldřich Tyl měl ale větší ambice. Spolu s několika dalšími členy Klubu architektů se pouští do komunikace s nejznámějšími architekty v Evropě a usiluje o jejich návštěvu. Záměr se mu povedl, v roce 1924 se pod záštitou klubu konalo několik přednášek o architektuře v Praze a Brně. Přijel samotný duchovní otec funkcionalismu Le Corbusier, spolu s Walterem Gropiem (zakladatelem německé umělecké školy Bauhaus), Adolfem Loosem a architektem Oudem. Přednášky měly u posluchačů nebývalý úspěch. Podobný cyklus besed byl zopakován ještě na konci dvacátých let.

Navrhl dům YWCA a penzion Záchrana 

Mezitím se Tyl činil i jako architekt. Navrhuje několik rodinných domů v Dejvicích v jednoduchém puristickém stylu. Přicházejí však i mnohem větší zakázky. Na počátku dvacátých let se na Tyla obrací dámská organizace vedena Alicí Masarykovou a Tyl pro ně navrhuje dvě budovy sloužící jako penziony pro dámy. Jedna z nich se nachází na pražském Žižkově v Kubelíkově ulici, další pak v Žitné ulici, ve středu města.

Kromě toho je autorem několika činžovních domů rozmístěných po celé Praze. V období mezi dvacátými a třicátými lety postavil například dům v Nezamyslově ulici, který je ještě lehce poznamenán krátkou vlnou druhého kubismu. Zato jeho nájemní domy v Masné ulici, Benediktské a ve Skořepce jsou již plně ve stylu funkcionalismu. Kromě toho dostával zakázky i z jiných měst projektoval Občanskou záložnu v Uhříněvsi či Moravskou banku v Brně. Aby všechny zakázky stíhal, založil se svými spolužáky Josefem Mikynou a Milošem Terebou firmu Tekta.

Veletržní palác ocenil Le Corbusier 

Jako třicetiletý architekt se Oldřich Tyl v roce 1924 zúčastňuje velké a prestižní soutěže na stavbu areálu budov určeného pro pořádání vzorkových veletrhů. Do té doby se mezinárodní veletrhy se zbožím pořádaly na nedalekém Výstavišti, budova však nedostačovala. V prvním kole soutěže porota vítěze nevyhlásila, ale zúžila výběrové řízení na tři projekty. Architektům bylo doporučeno je do druhého kola přepracovat vzhledem k připomínkám. Postoupil Oldřich Tyl, Alois Dryák a Bohuslav Fuchs. Nakonec stavbu realizovalo duo Tyl Fuchs. Výsledek je jakýmsi průsečíkem obou jejich projektů. Vznikla moderní stavba s dechberoucím interiérem. Jednotlivá patra objektu jsou vedena podél obvodu budovy a uvnitř tak vzniká impozantní atriový prostor.

Palác pražských vzorkových veletrhů se stavěl mezi lety 192528. Při své druhé pražské návštěvě jej navštívil i architekt Le Corbusier, který později v rozhovoru s teoretikem Karlem Teigem poznamenal onu památnou větu „o stavbě, která ještě není architekturou“, jež se vzápětí rozkřikla po celé Praze. Corbusier ještě dodal: „Ale blahopřeji Praze a zdejší architektuře, že může realizovat tak grandiózní stavební dílo.“

Zemřel předčasně 

Tyl byl vynikající architekt se smyslem pro proporce, což je vidět i na jeho realizacích. Rád se procházel po Praze a zkoumal poměry gotických a barokních budov. Bohužel zemřel předčasně, již v roce 1939.

VELETRŽNÍ PALÁC Nechybělo mnoho a Veletržní palác dnes nemusel stát.V srpnu 1974 budova zcela vyhořela. Dlouho se rozhodovalo, zda ji rekonstruovat, či rovnou zbořit. Nakonec byla zvolena první varianta. V roce 1980 bylo rozhodnuto budovu obnovit a využívat ji jako galerii. Dostavby se ujal liberecký Stavoprojekt pod vedení architekta Miroslava Masáka. Renovace trvala až do 90. let. První část byla otevřena v roce 1993, druhá o dva roky později. Původně byla expozice pouze ve třech podlažích, do dnešních dní ji nalezneme ve všech pěti. Kromě toho poslední dva roky funguje na střeše objektu letní kino a v přizemí si pro změnu můžete posedět ve stylové kavárně Café Jedna.
Budova Veletržního paláce, kde sídlí Národní galerie

SÍDLO YWCA V ŽITNÉ ULICIZa stavbou označovanou zvláštní zkratkou stojí ženy. Zadavatelkami jsou členky pražského Obrodného hnutí Československých mladých žen, pokrokové organizace, která v Československu hájila práva žen. Toto hnutí bylo odnoží mezinárodní organizace YWCA (Young Woman Christian Association), která vzniká již v roce 1855 v Londýně. Budova byla navržena v puristickém stylu, fasádu členila dlouhá pásová okna ve střední části a balkonová pole po stranách. Sídlo přesně vyjadřuje ideály hnutí bylo strohé, funkční a moderní. Stavba vznikala mezi lety 192629. Bohužel se již několik let po dostavbě začínají na fasádě objevovat výrazné trhliny a je zjištěno, že betonáž objektu byla provedena nekvalitně. Nakonec se ukázalo, že situace je natolik vážná, že je narušena statika objektu. V roce 1932 bylo přikročeno k okamžitým stavebním úpravám. Těch se ujal stavební inženýr Karel Skorkovský. Podle jeho projektu byla zpevněna střední fasáda domu vsazením podpůrných svislých prvků. Byl tak změněn původní architektonický ráz fasády s průběžnými okny, která byla nahrazena mnoha menšími okny. Tylova stavební firma měla po tomto projektu velmi pošramocenou pověst a záhy zkrachovala. Po válce byla YWCA zakázána. V budově byla od 50. let dívčí škola, po revoluci zde byl zřízen finanční úřad, jenž tu sídlí dodnes.
architekt Tyl, Dívčí domov YWCA Žítná ulice  563/12, 13.9.2017

PENZION ZÁCHRANA na pražském Žižkově nelze v záplavě okolního art deca přehlédnout. Budova vystavěná mezi lety 19231926 byla jednou z prvních puristických staveb v Praze, navíc udivovala svým zaobleným nárožím a nezdobnou utilitární fasádou. V minulosti sloužila k ubytování ženám v těžké životní situaci. Ty na tomto místě nacházely azyl a útočiště. Dnes zde sídlí poliklinika, ordinace a lůžka následné péče. Budova má dodnes původní fasádu a okna, která jsou již ve velmi špatném stavu.
architekt Tyl, penzion Záchrana, Kubelíkova 1250/16 13.9.2017

ČERNÁ RŮŽE 
Jednou z nejzajímavějších realizací Oldřicha Tyla je bezesporu obchodní pasáž Černá růže v centru Prahy propojující ulice Na Příkopě a Panskou.
Nákupní centrum Černá Růže 13. září v Praze.

Oldřich TylNarodil se 3. ledna 1884 v Ejpovicích
V letech 1902 až 1909 studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT u profesora Josefa Schulze
V roce 1920 je zvolen předsedou nově založeného Klubu architektů. Zakrátko okruh kolem tohoto klubu začal vydávat časopis Stavba, jedno z nejdůležitějších periodik zabývajících se architekturou u nás
Stavěl především v Praze, kde navrhl mimo jiné obchodní a činžovní dům s pasáží Černá růže, Veletržní palác (spoluautor s Bohuslavem Fuchsem), budovu YWCA v Žitné ulici, nájemní dům ve Skořepce či Občanskou záložnu v Uhříněvsi
Zemřel 4. dubna 1939 v Praze

Autor: Petr Ryska, Kateřina Racková

14.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Národní zemědělské muzeum.
28

Vše, jen ne nudné exponáty. V muzeu naučí vařit, v zoo zbaví fobií

Hasiči a záchranáři zasahovali 20. ledna při požáru hotelu Eurostars David v Náplavní ulici nedaleko Masarykova nábřeží na Novém Městě v Praze.
1 15

Praha 2 nabídla lidem z hotelu náhradní ubytování. Policie šetří příčinu požáru

Ptáky v zimě nekrmte pečivem. Může je dokonce i zabít

V Praze i v dalších částech České republiky se výrazně ochladilo. Lesy hl. m. Prahy proto jako každou zimu na nejen žižkovský park Vítkov umístily asi 20 veřejných ptačích krmítek. Dosypávat do nich můžete i vy, ale především zrní. V žádném případě opeřencům nedávejte pečivo. Mohlo by je otrávit.

Vestibul stanice metra Budějovická je uzavřen. Asi na tři měsíce

Jižní vestibul stanice metra Budějovická a prostupy mezi severním atriem a jižní pasáží jsou od pátku uzavřené až do odvolání. Důvodem je havarijní stav zastřešení atria mezi objekty České spořitelny a obchodního domu DBK.

Pražanům se otevře 70 hotelů. Jako poděkování za vstřícnost k turistům

/INFOGRAFIKA/ Prohlédnout si třeba prezidentské apartmá nebo porovnat, jakou úroveň mají pražské hotely ve srovnání s těmi ve světě, budou moci 26. ledna obyvatelé metropole. Na 70 hotelů jim v tento den nabídne nocleh i prohlídku prostor za symbolickou cenu. Druhý ročník akce Noc hotelů tak chce poděkovat Pražanům za podporu turismu a toleranci k jeho negativním vlivům. Zájemci si můžou pokoj zamluvit prostřednictvím webových stránek Nochotelu.cz

Pražští strážníci pomáhali v metru muži s epileptickým záchvatem

/VIDEO/ Intenzivní výuka základů poskytování první pomoci, kterou procházejí strážníci pražské městské policie je testována den co den v ulicích hlavního města. V uplynulých 24 hodinách strážníci poskytli první pomoc dvěma osobám.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>