V aktuálním průzkumu, který monitoroval důvěryhodnost předsedů politických stran a hnutí, získal Tomio Okamura u široké veřejnosti v souhrnu 38,4 procenta kladných hlasů. Okamura se těší důvěře zejména u nevoličů, kteří dlouhodobě nedůvěřují tradičním politikům.

Z předsedů politických stran a hnutí, které mají své zástupce v parlamentu anebo dosáhli v souhrnu kladných hlasů tříprocentní hranici, se v těsném závěsu za Okamurou umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, a to se ziskem 37,9 procenta kladných hlasů. Andrej Babiš má velmi silnou podporu zejména u svých voličů, nicméně oproti předsedovi SPD vyvolá osoba Andreje Babiše i poměrně značnou negativní emoci, což lze doložit ziskem 51,3 procenta záporných hlasů.

Za poměrně zajímavé zjištění lze považovat zisk v souhrnu 25,5 procenta kladných hlasů pro Petra Fialu (ODS), který se tak umístil na třetím místě. Tomio Okamura, ale i Petr Fiala aktuálně těží zejména z napjaté politické situace, kterou provázela jak vládní krize, tak chování premiéra Bohuslava Sobotky, ale i kauzy dnes již bývalého ministra financí Andreje Babiše.

Nicméně vysoké zisky kladných hlasů Tomia Okamury a Petra Fialy nelze srovnávat s volebními preferencemi, neboť hodnocení předsedů politických stran a hnutí se účastní celá populace starší osmnácti let a tedy i nevoliči. Ti i přesto, že své názory a sympatie neprojevují ve volbách, mají na politické představitele vlastní názor. V tomto ohledu je ve výhodě právě Andrej Babiš, který má své příznivce zejména u svých voličů a naopak velké nesympatie vyvolává u nevoličů.

close Průzkum důvěry politickým lídrům info Zdroj: SANEP zoom_in

Ze situace na domácí politické scéně pak těží například i předseda Realistů Petr Robejšek, který získal v souhrnu 23,6 procenta kladných hlasů. Ovšem i zde platí, že Petr Robejšek má značnou část příznivců rovněž mezi nevoliči. Ti totiž preferují osobnosti, které nejsou spojovány s politikou minulých vlád. Na Petra Robejška nicméně nemá názor, nebo neumí odpovědět 44,6 procenta dotázaných, což svědčí mimo jiné o tom, že není veřejnosti příliš znám, na druhou stranu kladně působí zejména na pravicové voliče, pro něž může představovat určitý typ seriózního konzervativně smýšlejícího politika.

Události posledních měsíců na domácí vrcholné politické scéně se naopak negativně odrážejí zejména na osobě předsedy ČSSD a premiéra Bohuslava Sobotky. Ten se aktuálně těší důvěře v souhrnu 18,9 procenta veřejnosti, což mu stačí až na sedmou pozici. Bohuslav Sobotka pak získal 69,5 procenta záporných hlasů, v čemž ho překonal pouze předseda TOP 09 Jiří Kalousek. Ten získal 69 procent záporných hlasů. Bohuslav Sobotka se tak v očích voličů, kteří mu dali pouze 6,2 procenta jednoznačně kladných hlasů, stává velmi slabou personou, což se projevuje i na klesajících volebních preferencích.

Mezi nejméně důvěryhodné, ale i nejméně známé lídry politických stran a hnutí patří předseda Soukromníků Petr Bajer (4,5 procenta) a předseda ODA Pavel Sehnal (3,1 procenta).