Praha nepodá rozklad proti rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj (MMR), podle kterého může být pražský magistrát podjatý při vypořádání odvolání proti územnímu rozhodnutí ke stavbě části vnějšího okruhu mezi D1 a Běchovicemi. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana úřad sice s rozhodnutím nesouhlasí, ale nechce územní řízení dále prodlužovat. MMR tak nyní musí určit jiný úřad, který desítky odvolání vypořádá.

Územní řízení k úseku 511 vede stavební úřad Prahy 22, pro který jako odvolací orgán funguje právě magistrát. Zatím nepravomocné územní rozhodnutí úřad v Uhříněvsi vydal loni na konci července. Dorazilo proti němu kolem padesátky odvolání, podaly je například městské části Dolní Chabry a Horní Počernice, obce Veleň a Přezletice z okresu Praha-východ nebo místní spolky.

Úsek 511 Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Vizualizace z roku 2010.
Nejasnosti v rozhodování o okruhu. Magistrát je podle ministerstva podjatý

Kromě toho dorazila také tzv. námitka systémové podjatosti. Ta se podává kvůli podezření, že rozhodnutí nebylo nestranné, často je využívána jako nástroj zdržení stavby, se kterou podavatel nesouhlasí. MMR následně koncem prosince rozhodlo, že námitka je opodstatněná.

Bez rozkladu kvůli rychlosti

„S rozhodnutím ministerstva sice nesouhlasíme, nicméně z naší strany převažuje zájem o to, aby územní rozhodnutí bylo potvrzeno v co nejkratším čase,“ uvedl Hofman. Dodal, že pokud by se magistrát rozhodnutí ministerstva bránil, mohlo by to způsobit zdržení minimálně v řádu měsíců a v případě soudních sporů i několik let.

Magistrát tak nebude moci podaná odvolání řešit a zatím není jasné, na jakou instituci povinnost přejde. Primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě) ČTK řekl, že by to mohl být úřad některého ze sousedních krajů, případně samotné ministerstvo.

Úsek 511 Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Vizualizace z roku 2010.
Dolní Chabry protestují proti Pražskému okruhu. Starostka vysvětluje důvody

V případě krajského úřadu by se nabízel Středočeský, nicméně tam by mohla věc narazit na stejný problém jako v Praze. MMR totiž v rozhodnutí o vyhovění námitky jako hlavní zdůvodnění uvedlo, že vedení města podepsalo se státem memorandum o spolupráci při stavbě významných pražských dopravních staveb včetně okruhu, a deklarovalo tím zájem Prahy stavbu schválit. Stejné memorandum však podepsalo i vedení Středočeského kraje.

Nejde o první takový případ, kdy o stavbě rozhodují lidé z územně nepříslušného úřadu. Například odvolání proti stavbě D3 ve Středočeském kraji řeší Plzeňský kraj.

První výkupy pozemků pro zelené pásy letos

Investorem silničního okruhu kolem města je státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), město s ním spolupracuje při nutném výkupu pozemků pro zalesněné pásy, sloužící k ochraně obyvatelstva v okolí silnice. „Věřím, že první výkupy se v tomto roce uskuteční, jsme před dohodou s prvními vlastníky,“ řekl Scheinherr.

Úsek 511 je aktuálně nejdůležitější chybějící částí tuzemské dálniční sítě podle dopravního zatížení. Auta v tomto úseku musejí jezdit přes pražskou část Spořilov a po Jižní spojce.

Úsek 511 Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Vizualizace z roku 2010.
Kdo je vlastně „panoptikum“? Stavba Pražského okruhu se prodlouží i kvůli ANO

Silnice mezi sjezdem z D1 u Modletic a sjezdem z D11 u Běchovic má zahrnovat čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Podle dřívějších informací by stavba mohla začít příští rok a do provozu by mohla být uvedena v roce 2025. Předpokládaná cena je téměř 9,4 miliardy korun bez DPH. Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zatím zhruba polovina. V současnosti na dálničním okruhu chybí kromě úseku 511 také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu.