Prostory kostela dnes slouží Symfonickému orchestru hl. m. Prahy a v minulosti zde na varhany hráli i věhlasní evropští skladatelé.

„Kostel sv. Šimona a Judy je spjat s velikány nejen české, ale i evropské historie a kultury, na varhany zde hrál například Wolfgang Amadeus Mozart či Joseph Haydn,“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf.

Pražský kostel sv. Michaela uvádí Vatikán jako špatný příklad využití vysloužilých chrámů božích.
Bůh už tu nepřebývá? Vatikánu vadí pražský kostel, z něhož se stal noční klub

Podle něj byl důvod tohoto kroku zřejmý a vycházel ze zkušenosti s kostelem sv. Michaela archanděla, ze kterého se stalo místo pro diskotéky a večírky. Objekt, ve kterém v minulosti kázal i Jan Hus, se tak dostal do velice neutěšeného stavu.

Kostel sv. Šimona a Judy nabídli magistrátu k odkupu zástupci Hospitálského řádu sv. Jana z Boha Milosrdných bratří. Původně byl kostel součástí sousední Nemocnice Na Františku, která se ale ani po církevních restitucích nevrátí do rukou řádových bratrů. Řád se proto chce soustředit na své aktivity na Moravě, kde provozuje nemocnice a lékárny.

Špatný příklad z Prahy

Vatikán dal v posledních měsících najevo, že mu záleží na osudu odsvěcených kostelů. Z pohledu věřících totiž kostel sice již nemusí sloužit náboženským účelům, stále ho ale vnímají jako posvátný prostor, v mnohých kostelech jsou navíc uloženy ostatky.

„Vatikán chce mít jistotu, že tyto objekty si zachovají určitou duchovní, kulturní a společenskou hodnotu. Ale udělat z toho zmrzlinárnu? To by šlo těžko,“ uvedl kardinál Gianfranco Ravasi a poukázal přitom na špatný příklad nejmenovaného pražského kostela, který se změnil na noční klub.

Odsvěcené kostely V PrazeZdroj: Deník

Je nasnadě, že měl na mysli kostel sv. Michaela archanděla, jehož současný stav je tématem již několik let. Soukromý majitel jej přestavěl na hudební klub a restauraci, což vyvolalo velkou nevoli jak u památkářů, tak u Pražanů. Majitel také zvažoval varianty jako přestavbu budovy na nákupní galerii, hotel či muzeum českého skla. Jeho posledním nápadem bylo vybudování galerie, což je z pohledu Vatikánu, ale i místních obyvatel pro bývalý svatostánek důstojnější východisko.

Otevření Libeňského podzámčí 11. září 2018.
Libeňské podzámčí se otevřelo lidem. Budou se zde konat i farmářské trhy

Jedním z lepších příkladů může být kostel sv. Anny na Starém Městě, který podle návrhu architektky Evy Jiřičné zrekonstruovala Nadace Vize 97 Dagmar a Václava Havlových.

Vlastník objektu Národní divadlo poskytlo budovu nadaci za symbolické nájemné na 99 let. Bývalému kostelu se dnes říká Pražská křižovatka a slouží jako místo pro přednášky, setkávání, konference i koncerty. Namísto původní výzdoby zkrášlují bývalý kostel díla moderních českých umělců jako jsou Adriena Šimotová, Kurt Gebauer nebo Bořek Šípek. Je to v duchu posledních prohlášení Vatikánu, který navádí kongregace k tomu, aby kostely prodávaly do soukromých rukou bez vybavení.

Dnes v kostele sídlí České muzeum hudby

Z bývalých pražských kostelů má za sebou nejpestřejší historii zřejmě svatostánek sv. Máří Magdaleny v Karmelitské ulici, dnes sídlo Českého muzea hudby.

Původně klášterní kostel byl zrušen spolu celou řadou dalších s náboženskými reformami v roce 1783. Následně se několikrát přestavoval a postupně sloužil jako skladiště a stáje cukrářského závodu, poštovní úřad, četnická stanice, archiv ministerstva vnitra i restaurátorská dílna slavného relikviáře sv. Maura.

Nakonec se zde zabydlela pobočka Národního muzea, kromě stálé sbírky historických hudebních nástrojů a aktuálních výstav budova s atypickým schodištěm hostí i koncerty vážné hudby.

Večerní Staroměstská radnice.
Staroměstská radnice slaví 680 let. Otevře své prostory i unikátní podzemí