Jsou to už dlouhé tři roky, kdy byl v metru naposledy odstraněn bariérový vstup. Bylo to v důležité přestupní stanici Florenc. Od té doby se nic nezměnilo a na bezbariérový přístup stále čeká 25 stanic metra.

Vede I. P. Pavlova

Pomoci by tomu měl rozsáhlý průzkum přístupnosti městské hromadné dopravy. V něm už odpovědělo více než 900 osob.

Už průběžné výsledky jsou jednoznačné. Nejvíce překáží bariéry v nejvyužívanějších stanicích. V hlasování o nejpotřebnější stanici, která by měla být zpřístupněna bez bariér, vede suverénně I. P. Pavlova s 305 hlasy, druhý je Můstek (267 hlasů) a třetí stanice Anděl (249 hlasů).

Na výtahy nejsou peníze

Jenže ani u jedné ze zmíněných stanic to nevypadá, že by z nich měly být bariérové vstupy odstraněny. „Přitom možné by to bylo u všech třech. Jsou k dispozici studie a některé předběžné smlouvy. Jenže vše ztroskotá na financování. Například u stanice metra I. P. Pavlova by rekonstrukce stála přes 100 milionů korun,“ řekl Deníku Erik Čipera z občanského sdružení Asistence a také člen magistrátní skupiny.

Podle něj se řešení hledají mnoho let, ale konkrétní výsledky chybí. „Máme k dispozici studii proveditelnosti a další podklady. Vytvoření bezbariérového přístupu ve stanici I. P. Pavlova je ale finančně náročné,“ potvrdil už dříve známý fakt Jiří Paluska (ODS), místostarosta Prahy 2.

Sdružení Asistence i proto usiluje o to, aby mohl do podobných rekonstrukcí vstoupit soukromý sektor.

„O to se dlouhodobě snažíme, ale zatím nemáme takovou podporu. Přitom pokud by nějaká společnost přispěla, nebylo by to pro město tak nákladné,“ uvažoval dále Čipera. close zoom_in

Metro bez bariér za sto let

Jisté je jedno, pokud by se v zpřístupňování metra pokračovalo současným tempem, tedy jedna stanice za čtyři roky, bylo by metro bez bariér za dlouhých 100 let.

Průběžné výsledky průzkumu ukazují i další zajímavé věci. „Nyní máme zpracovaných už 908 vyplněných dotazníků, což už má slušnou vypovídající hodnotu. V anketě mohou lidé odpovídat až do konce září,“ dodal Čipera.

Problémy s plošinami

Například 367 lidí označilo za velký problém časté poruchy výtahu či plošiny. Navíc samotné plošiny nejsou ani příliš vhodné. Cesta na nich trvá příliš dlouho a v tubusech metra, kde fouká silný vítr, cestující snadno onemocní.

Podle sdružení Asistence by bylo úspěchem, kdyby se každý rok podařilo odstranit alespoň jednu bariéru, která komplikuje cestování.

Na povrchu nejsou ostrůvky

Potíže s cestováním jsou však i v povrchové dopravě. Průzkum dokládá, že vůbec nejvíce vadí lidem dlouhé intervaly mezi nízkopodlažními spoji (628 hlasů), ale i to, že na lince nízkopodlažní spoje nejezdí skoro vůbec.

Velkým problémem je také nástup. „Chybějí nástupní ostrůvky (tuto možnost označilo 394 lidí), i s nimi to ale do budoucna nevypadá dobře. Pro nás jsou nejvýhodnější zastávky takzvaného vídeňského typu, kdy je zvýšena vozovka tak, aby nebyl problém vjet přímo do tramvaje. Městské části ale nejsou těmto změnám příliš nakloněny,“ uzavřel Čipera.

Zájemci se mohou informovat o průběžných výsledcích průzkumu na stránce http://www.praha.eu/jnp/cz/obcan/pruzkumy_statistiky/vyzkumy/pruzkum_pristupnosti_mhd/index.html.

Dva nové výtahy u stanice Národní třída budou stát 186 milionů korun

Jedna stanice metra by se měla už za rok stát bezbariérovou. Jedná se o Národní třídu na trase B. Faktem je, že kdyby se v místě nestavělo obchodní centrum Copa, tak by se na tuto stanici zřejmě ještě mnoho let nedostalo.

Ještě letos by mělo město investovat do stavby dvou výtahů 90 milionů korun. Oba mají vyústit v ulici M. D. Rettigové, a to v těsné blízkosti tramvajové zastávky Lazarská, která je důležitým dopravním uzlem MHD.

„Po prozkoumání všech variant jižního výstupu z metra Národní se tento způsob ukázal jako nejlepší. Lidé si takto umístěný výstup přáli,“ řekl Filip Dvořák (ODS), radní pro územní rozvoj Prahy 1. close zoom_in

Lobbují za ostrůvky

Stavba by měla začít už letos na podzim a podle dopravního podniku bude trvat zhruba jeden rok. Náklady se vyšplhají na 186 milionů korun.

„Kromě výtahů by bylo také vhodné, aby se na zastávkách v Lazarské vytvořily nástupní ostrůvky, aby se z metra dalo bez potíží přestoupit na tramvaj. Pouze výtahy by totiž problém s přestupem nevyřešily. I proto nyní lobbujeme na všech místech, aby se bariéry odstranily,“ sdělil Erik Čipera ze sdružení Asistence, které se zabývá přístupností městské hromadné dopravy.

Snáze i s kočárkem

„Tramvajová stanice v Lazarské ulici by měla být změněna na zastávku vídeňského typu, u které je vozovka u nástupiště zvýšena, aby mohli vozíčkáři, ale třeba i matky s kočárky pohodlněji nastupovat do nízkopodlažních vozů,“ doplnil předseda magistrátní skupiny pro bezbariérovou Prahu Michal Prager.

close zoom_in

Vozový park se daří rychle obměňovat

Praze se jen pomalu daří odstraňovat bariéry v metru a na zastávkách tramvají. Rychle se ale daří obměňovat vozový park. Pražský dopravní podnik bude mít v příštích letech k dispozici 250 stoprocentně nízkopodlažních tramvají T15 ForCity a také 720 nízkopodlažních autobusů SOR Libchavy.

Ve zkušebním provozu je v současné době první nová tramvaj, brzy k ní přibude ještě jedna. Do konce roku 2010 jich má být vyrobeno 32. V roce 2017 už bude jezdit pražskými ulicemi těchto tramvají 250 za zhruba 20 miliard korun.

ForCity povede

„Tramvaje ForCity postupně převezmou v Praze dominantní postavení populárních tramvají T3. Celkem 250 kusů T15 nahradí 500 kusů tramvají T3,“ řekl Radovan Šteiner (ODS), pražský radní pro dopravu.

V metropoli už také dlouhodobě jezdí částečně nízkopodlažní tramvaje T14 známé jako Porsche, kterých město nakoupilo 60. close zoom_in

I některé další starší vozy jsou částečně nízkopodlažní, jako například rekonstruované typy T3, které mají odlišnou barvu. Namísto bílé je stříbrná a výraznou červenou nahrazuje tmavší odstín. Nízkopodlažní jsou i rekonstruované kloubové hranaté tramvaje KT8.

Stovky nových autobusů

Podobné je to i s autobusy. Dopravní podnik má k dispozici desítky bezbariérových vozidel. Nově se1. zářípředstavila v provozu dvacítka autobusů.

Je to první dodávka z celkem 720 nízkopodlažních autobusů, které by měl dopravní podnik postupně začít využívat v příštích osmi letech.