Ilja Hurník byl autorem rozsáhlého operního, symfonického, komorního a vokálního díla. Uznáván byl i jako pedagog a také skládal pro děti. Jako spisovatel se proslavil knihami povídek i psychologickými sondami skrytými v příbězích ze světa hudby.

Vrcholem Hurníkovy kompoziční tvorby se staly opery na vlastní libreto (Dáma a lupiči, Mudrci a bloudi nebo Oldřich a Boženka), Symfonie in C, oratorium Noé a kantáty Ezop a Maryka.

V roli sólového pianisty vynikl v interpretaci skladeb Clauda Debussyho a Leoše Janáčka, jemuž se věnoval i teoreticky. Hurník s také jižzesnulým známým skladatelem a svým švagrem Petrem Ebenem vytvořil českou verzi výukové metody Orffovy školy.