Trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Po jednání předáků to novinářům řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podpořil.

Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí, podle vedení centrály v odborech bylo asi 100 tisíc z nich. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze. Výdělky by se zvedly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře.

"Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 14 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích," řekl Středula.

Odboráři měli na hlasování o vyhlášení stávkové pohotovosti 24 hodin, lhůta skončila dnes ráno. Podle Středuly bylo 95 procent organizací pro. Připojily se všechny organizace hasičů, Úřadu vlády či ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství a kultury, odbory brněnské filharmonie, Národní knihovny, Národního divadla, Státní opery, úřadů práce či vinohradské fakultní nemocnice.

Premiér dnes znovu požadavek odborů podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili. "Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!" uvedl premiér.

Odboráři uvádějí, že s vládou v letošním volebním roce začali o růstu platů jednat dřív než obvykle. První schůzka s premiérem a ministryní práce se konala koncem dubna. Původně odbory požadovaly přidání od září, na červnovém jednání se zástupci vlády a lídry souhlasily s listopadovým termínem. Předáci si stěžují na to, že za poslední více než dva týdny se řešení nepřiblížilo.

Odboráři ve stávkové pohotovosti zřídí stávkové výbory a začnou připravovat přerušení práce. Stávkovat nesmí příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a také soudci a žalobci. Omezené právo na zastavení práce mají pak někteří státní zaměstnanci a lidé, kteří zachraňují životy.

Průměrný plat ve veřejné sféře se za poslední tři roky zvedl o asi 3500 korun. Zatímco v roce 2013 dosahoval 26.024 korun hrubého, loni činil 29.501 korun. Meziročně se zvýšil o 5,5 procenta. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 34 procent výdělku. Menší částku než průměr vydělávalo 61 procent zaměstnanců.

Podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové tarifní plat kuchařek a kuchařů v nemocnicích či domovech pro seniory činí asi 10.140 korun a pečujících v sociálních službách od 11 tisíc do 17 900 korun.

"Z toho jim chceme přidat deset procent. Naše požadavky tak nejsou v žádném případě přemrštěné," uvedla Žitníková. Podle prezidenta unie orchestrálních hudebníků Jiřího Dokoupila panuje představa, že umělci jsou "nějak privilegovaní". "Přitom patří k nejhůře odměňovaným. Povětšinou mají vysokoškolské vzdělání a musí studovat od dětství, nutný je i talent. Často balancují na hranici zaručené mzdy a členové symfonického orchestru jsou nuceni si hledat druhé zaměstnání," dodal Dokoupil.

Vládní strany se shodují na tom, že by učitelé měli dostat přidáno víc než ostatní. O kolik a kdy by si pracovníci veřejné sféry měli polepšit, není zatím jasné. Odboráři věří tomu, že ministři do konce týdne zdroje na přidání najdou. Další jednání koalice se má konat 11. září.

Odboráři vyčkají na jeho výsledek a případné pozvání k jednacímu stolu, podle toho pak rozhodnou o postupu. Uspořádat by mohli i protesty v ulicích. Středula mluvil o "viditelné akci", a to třeba před ministerstvem financí.