Kromě globálního oteplování mají dopady na koloběh vody podle Kravčíka právě i lokální změny teplot, které mohou lidé zastavit snáze. Teplo ve městech tedy znamená menší městské srážky. Pokud ale ve městech zaprší, stejně se většina vody z kanalizace odvede do řeky, místo aby zůstala v krajině, která je zastavěná. Což nadále srážky ve městech kvůli menšímu výparu znovu sníží.

Ve městech se zvyšuje prašnost 

Ve městech se tak podle Kravčíka zvyšuje následně i prašnost a výskyt alergenů v ovzduší. Naopak mraky, které nedovedou proniknout do většího tepla, se vyprší ve větší koncentraci ve vyšších polohách. Vznikají pak povodně.

Města a aglomerace však na ně podle Kravčíka reagují špatně, protože místo aby se snažila vodu zastavit ve své blízkosti, tak ji vybetonováním koryta ještě urychlí a odvedou ze svého území. "Nejdřív si vyženeme vodu do oceánu a potom si za ní jedeme na prázdniny," dodal odborník.

V ČR je málo srážek nejenom v oblasti Prahy

Městské části, města a i státy by podle něj měly dělat co nejvíc kroků k narušení tzv. tepelných ostrovů. Například aby voda, která je při dešti sbíraná, neodtékala pryč z města, ale využívaly by jí stromy. Dalšími opatření jsou zelené střechy a vodní plochy, které obnovuje i dešťová voda.

V České republice je podle Kravčíka málo srážek nejenom v oblasti Prahy, ale i v pásu mezi Brnem a Olomoucí. Naopak více srážek je v Jesenících. České ministerstvo životního prostředí plánuje letos na konci května spustit dotační program Dešťovka, letos v něm má být 100 milionů korun.

Dotace z programu mohou zatím čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů s výjimkou rekreačních. Stát podpoří zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.