Radikální rekonstrukce. Tak nazývají odborníci z Kloknerova ústavu návrh na záchranu Libeňského mostu, který představili v pondělí veřejnosti. „Oprava by znamenala obnovu materiálu, ale zachoval by se vzhled mostu. Dva střední oblouky by se nahradily novou konstrukcí, pravděpodobně železobetonovou,“ popsal ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko a dodal, že rekonstrukce by byla možná, ale technicky velmi náročná. „I věž v Pise šlo ale narovnat,“ připomněl.

Životnost mostu po rekonstrukci 

Nevýhodou komplexní rekonstrukce je zejména to, že by takové dílo mělo násobně nižší životnost než nová stavba, navíc by ho bylo nezbytné pravidelně a specializovaně kontrolovat. Roční údržba by vyšla na stovky tisíc korun. „Životnost stavby by byla nižší, a to kvůli ponechaným materiálům. I tak by ale most vydržel desítky let,“ předpokládá Kolísko.

Podle soudní znalkyně v oboru dopravních staveb Miloslavy Pošvářové by měl i opravený most vydržet sto let. „Opravujeme řadu železničních mostů, které jsou staré i 150 let. A není pravda, že nelze zaručit životnost,“ vysvětlila.

Oprava viaduktu 

Podobně se k věci staví i Ondřej Šefců, ředitel pražské pobočky Národního památkového ústavu. „Abych použil příměr, nedaleko se opravuje Negrelliho viadukt, který je ještě starší a je kulturní památkou. A my jsme schopni ho opravit do takového stavu a s takovou kvalitou, aby sloužil dál a přitom odolával významné zátěži,“ připomněl Šefců s tím, že záleží zejména na kvalitě provedených prací a následné údržbě. „Ostatně udržovat se musí i nový most,“ dodal.

Náklady novostavby a rekonstrukce 

Dalším diskutovaným úskalím v případě opravy jsou finance. Podle oborníků z ČVUT by jak oprava, tak demolice, znamenaly srovnatelné náklady. „Oprava podle odhadu vyjde na přibližně 550 milionů, zcela nový most asi o padesát milionů víc,“ uvedl Kolísko.

Velkou neznámou při rozhodování o budoucnosti Libeňského mostu zůstává časové hledisko. Pokud by se totiž přistoupilo na zcela novou stavbu, mohlo by se navázat na projekt, který je od roku 2015 pozastavený. Ten ale počítal s tím, že se nová širší komunikace postaví na stávajících základech, což není možné.

Účastníci se můžou odvolat 

„U nové konstrukce nejde v žádném případě použít staré základy, a to kvůli vnitřní síranové korozi,“ vysvětlil Kolísko. Časový náskok, který oproti návrhu opravy projekt má, by se tak mohl rozplynout ve chvíli, kdy by se ukázalo, že již platné stavební povolení nelze použít.

Aktuálně zbývá necelý týden, kdy se účastníci řízení můžou odvolat proti rozhodnutí ministerstva kultury, že stavba není kulturní památkou. Teprve pak mohou politici hledat finální řešení. Vedení města v čele s náměstkem pro dopravu Petrem Dolínkem (ČSSD) se kloní k variantě novostavby.

Oprava čeká skoro třice mostů a lávek  

Technická správa komunikací podle aktuálního slibu chystá kromě prací na Libeňském mostě opravy všech dalších osmadvaceti lávek a mostů ve velmi špatném nebo havarijním stavu (viz grafika). Poslední etapa rekonstrukce čeká i nejstarší most v metropoli Karlův.

Správce většiny pražských přemostění má připravené projekty pro sedm mostů v kategorii „špatný stav“ a letos má začít i rekonstrukce lávek pro pěší na železničním mostě přes Vltavu, které byly při loňském uzavření v havarijním stavu.

Opravy mostů v Praze. Infografika.