Rozsáhlý dotazníkový průzkum provedli v Praze, jedenácti středočeských obcích a v elektronické formě také na internetu. Celkem se jim podařilo vyplnit přes tisíc unikátních dotazníků.

Výsledky se středoškoláci chystají po finálním zpracování a převedení do grafů poskytnout spolku Mladí lékaři, který je využije při propagaci očkování. Zjištění studentů, kteří průzkum uskutečnili jako jednu z řady prakticky zaměřených expedic, rozhodně nejsou nezajímavá. Například největší podíl lidí, kteří uvedli prodělání covidu v minulosti, byl ve věkových skupinách 21-30 a 41-50 let.

Přibližně třetina respondentů se nehodlá očkovat, protože nemá víru v nabízené vakcíny, případně v očkování nevidí žádný přínos. Není překvapením, že větší ochotu k očkování projevili lidé s vyšším vzděláním a starší 40 let. A podobně očekávaná je dominantní obliba vakcíny od společnosti Pfizer, která platí pro všechny generace a vrcholu dosahuje u skupiny 31-40. Popularitu této značky autoři vysvětlují mimo jiné její bezkonfliktní mediální reputací.

Názory v Praze i jejím okolí jsou podobné

Mladí výzkumníci si pro „sociologickou praxi“ vytipovali vedle domovské Prahy pět menších měst za její východní hranicí (Říčany, Úvaly, Kouřim, Kostelec nad Černými lesy, Český Brod) a šest vesnic z téhož regionu (Mukařov, Doubravčice, Škvorec, Kozojedy, Jevany, Liblice). Žádné dramatické názorové rozdíly mezi obyvateli velkoměsta a venkova se přitom neprojevily.

„Překvapivě nám vyšlo, že lidé mají podobné názory, i když bydlí úplně v jiných podmínkách. Důvodem může být i to, že jsme se ptali ve vesnicích v dojezdové vzdálenosti do Prahy. Kdybychom prováděli náš výzkum mezi více kraji, myslíme si, že bychom získali odlišné výsledky, avšak to nebylo v našich silách,“ uvedl ve zprávě k dotazníkovému šetření jeho spoluautor Jan Melišík.

„Nápad na uskutečnění tohoto průzkumu vzešel od našeho absolventa, který je dnes lékařem, a pro studenty byl tak i odborným rádcem. Zadání znělo: naučit se metodu a udělat si vlastní názor na věc. Ovšem až po kvalitní průpravě z oblasti biologie a chemie, sociologie i matematiky,“ řekl k projektu ředitel Gymnázia Přírodní škola František Tichý.

S vědomím kontroverznosti a aktuálnosti tématu věnovali studenti poctivou dávku času přípravě na samotný průzkum. „O očkování každý ví a každý si říká své. I proto jsme měli první dva dny přednášku o imunitním systému těla a o tom, jak vakcíny vlastně fungují, abychom se v tématu lépe orientovali. Hlavní částí přípravy pak bylo vymýšlení ideálního dotazníku,“ upřesnil Jan Melišík.

Vyplnění za minuty

Podle jeho zprávy se autoři průzkumu snažili respondenty nijak neovlivňovat, aby byly odpovědi nezkreslené. „To znamená, že když jsme se někoho zeptali, nechali jsme ho nejdříve říct jeho názor. Pokud nevěděli, jak odpovědět, řekli jsme jim všechny možnosti odpovědí, aby se měli od čeho odpíchnout. Vyplnění dotazníku zabralo dvě minuty, ale mnohdy se s námi lidé dali do řeči, protože chtěli vědět i náš názor, nebo chtěli vysvětlit, jak vakcíny fungují a jak to tedy je,“ pokračoval gymnazista.

Z odpovědí podle něj také vyplývá, že z prohlášení odborníků v médiích není řadě lidí jasné, v čem se shodují a v čem nikoliv, což je pro mnohé matoucí. „Mnohokrát jsme se v terénu setkali s lidmi, kteří si nejsou se situací jisti a neví, jestli se mají očkovat, nebo ne,“ upozornil Jan Melišík.