„V roce 2014 jsme celkem resuscitovali 603 pacientů se zástavou oběhu, tedy ve stavu „klinické smrti". U 42 procent z nich se podařilo na místě události obnovit účinný oběh. Zpět do běžného života se bez neurologického deficitu nebo jen s minimálními potížemi vrátilo 99 resuscitovaných, tedy 16,4 procenta," nabídla Ernestová pohled do statistik.

Včetně srovnání s rokem 2003, kdy se v Praze se systematickým sledováním výsledků resuscitace začalo. Tehdy byl počet zachráněných poloviční: rovných padesát.

Úrovně absolutní světové špičky dosahují údaje o úspěšnosti resuscitace u pacientů, kteří měli jako první zachycený rytmus komorovou fibrilaci (FIK). Loni jich pražští záchranáři resuscitovali celkem 204, z nichž 87 (42,6 procenta) přežilo s dobrým neurologickým výsledkem.

Svědkové pomáhají

Příznivá čísla svědčí o kvalitě záchranného systému, říkají záchranáři s hrdostí - jedním dechem ale připomínají, že velký podíl na úspěších má i vysoká ochota svědků poskytovat do příjezdu posádky sanitky nepřímou masáž srdce, což má pro kvalitu dalšího života zachráněných význam podstatně zásadnější, než by neodborník odhadoval.

Pacientům s náhlou zástavou oběhu (NZO), jichž loňské statistiky evidují 489, pomáhali laickou resuscitací lidé z okolí, ať už členové rodiny nebo kolemjdoucí na ulici či spolucestující v městské dopravě, případně kolegové na pracovišti - v 386 případech (79 procent).

„Většinu obětí NZO tvoří muži (71 procent); průměrný věk postiženého byl v roce 2014 téměř 64 let," poznamenala Ernestová.