Na atomární struktuře uvnitř krystalu závisí mnohé vlastnosti materiálu. Informace o postavení a vzdálenostech atomů v krystalu lze zjistit díky jevu zvanému difrakce. "´Posvítíme´ do krystalu nějakým zářením, a to se v krystalu specifickým způsobem rozptyluje. Matematickou analýzou rozptylu jsme schopni se dobrat informace o atomární struktuře," popsal metodu Palatinus. Běžně se pro difrakci užívá rentgenové záření. Lze tak zjistit strukturu u velkých krystalů, které mají alespoň několik mikrometrů.

Použití proudu elektronů

Pro krystaly o velikosti ve zlomcích mikrometrů nebo několik desítek nanometrů se rentgenové záření použít nedá. "V našem výzkumu používáme proud elektronů," uvedl Palatinus. Tato metoda umožňuje z výsledku difrakce odvodit informace o uspořádání atomů i ve velmi malých krystalech. Vyskytují se například v léčivech, objevená metoda bude mít proto význam i pro výzkum léků.

Další uplatnění je podle Palatinuse v oblasti tenkých vrstev. "To jsou několik desítek nanometrů silné povlaky na určitém materiálu. Mají vlastnosti, kterých se jinak v materiálech nedají docílit. Je to v současnosti velký hit, například v oblasti senzorů, baterií nebo fotovoltaiky," uvedl.

Dalšími členy oceněného týmu jsou Mariana Klementová, Petr Brázda, Václav Petříček a Cinthia Antunes Correa. Ceny předávala Akademie věd dnes, za vynikající výsledky ocenila i entomologa Marka Jindru a Josefa Houšťka z Fyziologického ústavu. Další badatelé získali ceny pro mladé odborníky nebo za popularizaci vědy.