Observatoř vznikla v roce 1967 a to v době, kdy se aerologická stanice na letišti v Ruzyni začala potýkat s rostoucím leteckým provozem. Místo v pražské Libuši bylo dost vzdálené od zástavby. "První roky zaměstnanci pracovali v maringotkách, byly to opravdu polní podmínky," uvedla Pavla Skřivánková, vedoucí odboru distančních měření.

Radar ztratil důležitou vlastnost 

Observatoř v Libuši už od počátku sloužila také pro radarové měření a pro příjem dat z meteorologických družic. Problém přinesla i přibližující se panelová zástavba. Problémem byl radar umístěný na střeše budovy. „Radar ztratil důležitou vlastnost - neviděl příliš daleko. Musí se dívat blízko nad zemí, a tomu zástavba zabránila," uvedl Vladimír Burda z ČHMÚ. Vznikla proto 60 metrů vysoká věž, dokončená v roce 1978 podle návrhu architekta Karla Hubáčka. V roce 1993 se měření digitalizovalo. Na vrchu Praha v Brdech a druhý v lokalitě Skalky začaly v roce 2015 fungovat nové typy radarů, které umí určit u srážek, zda jsou sněhové či dešťové. Stanice v Libuši pokračuje i v aerologických měření a sleduje teplotu, vlhkost, tlak, srážky, směr a rychlost větru, sluneční záření, ale také oblačnost a dohlednost.

Systém MW41, získaný letos, nahradil stávající z roku 1991. Od fungování stanice byla v Libuši naměřena nejvyšší teplota 20. srpna 2012, a to 39,6 stupňů Celsia, nejnižší 9. ledna 1985 a to minus 25 stupňů.