Všechna dohromady pomohou dětem těm, které potřebují okamžitou pomoc v těžké životní situaci. Řeč je o třiceti křesílkách, na kterých ztvárnilo několik umělců dětské sny a představy. Šest křesílek se v pondělí 3. září vydražilo na lodi Bohemia u Čechova mostu za dvě stě dvanáct tisíc korun.
Na úřadech i v galerii
Částka poputuje na Fond ohrožených dětí, konkrétně do sedmnácti „Klokánků" přechodných zařízení pro děti bez rodiny. Během letních prázdnin jste je mohli vidět na různorodých místech na Libeňském zámečku v Praze 8, v kinech CineStar, v galerii Leica nebo třeba v pražském butiku Tatiany Kovaříkové. Roztomilé „ušáky" zpestřily také několik restaurací, nákupních center, kin a úřadů po celé republice.
Nejrůznější motivy, které je zdobí, na ně namalovali známí čeští umělci, ale také budoucí designéři. Mezi nimi také módní návrhářka Tatiana Kovaříková. „Nejprve to měla být srdíčka, poté motýlci, ale nakonec vyhrály barevné puntíky, které jdou v pořadí za sebou jako duha," říká o svém výtvoru Kovaříková, jejíž křesílko se vydražilo za třicet tisíc korun. „Jde to na skvělou věc, děti z Klokánku se musí podporovat," dodává.
Sloni přinesli nejvyšší částku
Nejvyšší částkou ocenili dražebníci křesílko pětadvacetileté autorky Vladimíry Vajsové. Křesílko s namalovanými černobílými slony bylo prodáno za 109 990 korun. „Vůbec jsem netušil, že bude cena tak vysoká. Křesílko se mi líbilo hned a předem jsem věděl, že ho chci vydražit, protože ze slonů vyzařovala pozitivní energie," říká nový majitel křesla Zdeněk Macháček, prezident dražební společnosti Clanroy, která charitativní aukci připravila.
„Se slony mám spojený pocit štěstí, a to bych přála všem dětem," komentovala dražbu její „vítězka" Vladimíra Vajsová.
Badmintonista Petr Koukal řekl Pražskému deníku: „Nejhezčí křesílko na dražbě? To se slony."
close
zoom_in
Přemýšlel jsem nad možností vzít si dítě do pěstounské rodiny
Projekt „Mladé umění pomáhá", který skončil v pondělí slavnostní dražbou, zaštítil svým jménem mimo jiné i český olympionik, badmintonista Petr Koukal. Proč podporuje aktivity, které souvisí s dětmi? A vzal by si on sám dítě do pěstounské rodiny?
Proč podporujete charitativní projekt „Mladé umění pomáhá"?
Osobně se znám s organizátory akce, kteří mě o to požádali. Já sám se snažím podpořit všechny podobné akce, které jdou na dobrou věc, tím spíše, když se jedná o děti.
Máte osobní zkušenost se zařízením Klokánek?
Vyloženě s Klokánkem ani s Fondem ohrožených dětí ne, ale mám šílenou osobní zkušenost s dětmi jako takovými na onkologických klinikách. Přišel jsem s nimi do styku, když jsem se na těchto zařízeních sám léčil. To je sice něco jiného, ale vidět jakékoli dítě nějakým způsobem ohrožené, je velmi smutné. Tím spíš, když ono samo s tím nemůže nijak bojovat.
Štve mě přístup některých lidí k problémům, které se dají řešit, ale oni se vzdají bez jakéhokoli boje. Ačkoli s obyčejnými problémy dospělých se ve většině případů něco dělat dá, děti se svými problémy nenadělají nic.
V současné době se stává trendem brát si děti z Klokánku do pěstounské péče. Dokážete si představit, že byste si sám nějaké dítě vzal?
V jednu chvíli jsem nad tím přemýšlel. Bylo to v době, kdy jsem podstupoval léčbu (rakoviny varlete pozn. red.), a kdy jsem netušil, jestli budu schopen mít sám někdy vlastní děti. Takže tuto možnost nevylučuji, navíc když to tomu dítěti pomůže, tak proč ne.
Co si myslíte o spojení charity s uměleckým projektem?
Charitativní činnost by se měla spojovat se vším, co to jde. Ať už jde o umění, nebo třeba aukci předmětů. Je to milé oživení a do charity se tak alespoň může zapojit stále více lidí. Já plánuji dělat něco podobného pro moji nadační činnost, v níž se věnuji osvětě rakoviny varlete. Právě se chystám dělat například aukci sportovních předmětů.
Jaké křesílko se vám na dražbě nejvíce líbí?
To, na kterém jsou namalovaní sloni. Já mám slony moc rád, jsou to moje nejoblíbenější zvířata. Jednou jsem se s nimi dokonce koupal, když jsem byl na turnaji v Indii.
Michaela Rozšafná
