Letos po šesté bude spodní část Václavského náměstí patřit akci Stany proti melanomu. Každý, kdo má na svém těle podezřelé mateřské znaménko (velikostí, barvou, tvarem) si ho ještě dnes od 10 do 18 hodin může nechat bezplatně vyšetřit kožními specialisty.

Tým dermatologů z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady tam bude připraven vyšetřovat mateřská znaménka pomocí optické i digitální dermatoskopie. Sáhnout si do svědomí a nechat se vyšetřit by měli i všichni ti, kteří poslední nádherné dny trávili opékáním na slunci.

Předchozí ročníky ukázaly, že o akci je velký zájem. Přínos takového vyšetření vloni ocenila i tehdy třicetiletá paní Jana ze středních Čech. Na noze mezi prsty měla od narození mateřské znaménko a v těhotenství jí začalo vyrůstat do výšky. Měla neblahé tušení, a protože pracovala v Praze, navštívila Stan proti melanomu.

„Tam mi potvrdili, že mateřské znaménko vypadá špatně, takže jsem hned týden nato šla na chirurgický zákrok, kde mi znaménko vyřízli. Pak jsem čekala na výsledky histologie, které ukázaly, že se jedná o maligní (zhoubný) melanom. Šla jsem tedy na další zákrok, kde víc do hloubky vyřízli vše, co bylo nutné, aby tam opravdu vůbec nic nezůstalo," sdělila svoji zkušenost paní Jana.

Kvůli těhotenství nemohla absolvovat další potřebná vyšetření, takže lékaři čekali, až Jana porodí. Pak teprve podstoupila ultrazvuk břicha, spádových uzlin a rentgen plic. „Vše bylo v pořádku a teď každé dva měsíce chodím na kontroly," uzavírá Jana, která má tísnivé období za sebou a teď se raduje ze svého sedmiměsíčního chlapečka.

Na koho číhá hrozba

Primárně ohroženi vznikem melanomu jsou lidé, kteří se bez potřebné ochrany vystavují slunečním paprskům, vášnivě se opalují v soláriích a svlečení do pasu pracují (nejen) na svých zahradách. V roce 2011 se během pěti dnů nechalo ve Stanech v Praze a Ostravě vyšetřit celkem 3542 návštěvníků. Lékaři odhalili celkem 98 zhoubných kožních nádorů. Jednalo se o 24 melanomů, ty představují nejagresivnější formu kožního nádoru, dále 5 spinaliomů a 69 bazaliomů.

Počátky rizika zhoubného melanomu vznikají už v raném dětství, jak vyplývá ze slov prof. Petra Arenbergera, přednosty Dermatovenerologické kliniky FNKV v Praze, který je také tvůrcem nápadu pořádat Stany proti melanomu.

Je pravda, že naše kůže „sčítá" všechny sluneční paprsky, které se jí kdy v průběhu života dotkly?

Skutečně tomu tak je. Ultrafialové záření vyvolává v kůži škody, které jsou různé mechanismy schopny úspěšně nebo méně úspěšně opravit, ale ty neopravené chyby mohou při delší kumulaci způsobit vznik kožního nádoru nebo v lepším případě předčasnou tvorbu vrásek.

Pak vlastně už rodiče rozhodují o tom, jestli se jejich potomek bude muset v budoucnu případně utkat s melanomem …

Děti nerozumných rodičů dostanou během svého dětství často i 80 % celoživotní dávky UV záření. Rozumní rodiče děti do 1 roku slunci vůbec nevystaví, později s ochranou protektivními krémy s filtrem alespoň 15 i více, pobytem pod slunečníkem nebo v jiném stínu nebo používáním speciálního dětského plážového oblečení.

Jak melanom vznikne? Na kůži se objeví nějaký zcela nový útvar nebo se nádor vyvine z už existujícího mateřského znaménka?

Často melanom vznikne z mateřského znaménka, ale není vyloučeno, že může vzniknout i na kůži, na které předtím žádné znaménko nebylo.

Platí nějaká přímá úměra čím větší počet mateřských znamének člověk má, tím větší je riziko vzniku melanomu?

Pacienti s větším počtem mateřských znamének mají větší riziko vzniku maligního melanomu než jedinci bez nich. Virtuální hranice rizikovosti začíná od 50 znamének výše. Tito jedinci by měli chodit na kontroly ke kožnímu lékaři alespoň jednou ročně.

Víte, kolik melanomů u nás v posledních letech bylo zachyceno?

V ČR se v současnosti pohybuje výskyt maligního melanomu kolem 18-20 nových případů na 100 tisíc obyvatel za rok, to znamená, že počet nových případů se v republice pohybuje kolem dvou tisíc ročně. Zhruba 400 pacientů potom na toto onemocnění každý rok umírá.

O specialistech z oboru dermatologie (ostatně asi o lékařích obecně) řada lidí tvrdí, že zakazují pobyt na slunci, a to často neradi slyšíme. Jak striktní zákazy dáváte vy osobně?

Můj přístup ke sluníčku je pragmatický. Samozřejmě pobyt na slunci zakázat nemůžeme, ale můžeme udělat potřebná opatření k tomu, aby sluníčko naší kůži neublížilo. Proto doporučujeme při pobytu třeba u moře být ve stínu, chránit se slunečníkem, kloboukem, aplikací krémů s ochranným faktorem nebo u dětí používat zmíněné speciální plážové oblečení.

Je to jistě jiné případ od případu, ale jaká je úspěšnost léčby, pokud se melanom zachytí včas? Je tento nádor vyléčitelný?

Pokud pacient přijde včas s velmi tenkým melanomem, což v praxi znamená do 1 mm hloubky, je jeho šance na dlouhodobé vyléčení vysoká, při tloušťce přes 4 mm už ale přežívá pět let pouze 10 % nemocných.

Mohl byste shrnout základy prevence tohoto onemocnění?

V podstatě jediné, co můžeme svým jednáním ovlivnit, je omezení působení UV záření na kůži, tedy poškozování kůže slunečním zářením.

Budou i letos lékaři-dermatologové poskytovat preventivní vyšetření v rámci Evropského dne melanomu, který také bude teď v květnu, zdarma?

Máte pravdu, tradiční Evropský den melanomu je čtrnáctého května. Doporučuji pacientům, kteří se za námi nedostanou druhého a třetího května do Stanů, aby se informovali u svého nejbližšího kožního lékaře, zda se tento konkrétní dermatolog akce účastní a zda ten den také vyšetřuje zdarma mateřská znaménka. Je třeba ale také připomenout, že mateřské znaménko si může každý u svého kožního lékaře nechat vyšetřit kdykoliv v průběhu celého roku.

Co neovlivníme

A které další faktory, kromě letního cestování k moři a luxusních výletů za sluníčkem do Afriky či Tichomoří v zimě hrají roli při zvyšování počtu nových případů kožní rakoviny?

„Jedním z podstatných faktorů, který dokumentuje více než čtyřicetiletá statistika Solární a ozonové laboratoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové, je trend ztenčování ozonové vrstvy nad naším územím z cca 345 Dobsonových jednotek (DU) na konci 60. let minulého století na 320 DU v prvním desetiletí nového tisíciletí, tedy o sedm procent," doplnil prof. Arenberger.

Každý úbytek ozonu znamená zvýšené množství UV záření, které dopadá na zemský povrch. I velmi malé odchylky v množství ozonu se mohou odrazit na lidském zdraví. Například 10% úbytek ozonu znamená 20% nárůst UV záření na zemském povrchu a 40% nárůst vzniku kožní rakoviny.

RENATA MALÁ