VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Amatérští hvězdáři oblehli rozhlednu

Praha - Pražané v úterý vzhlíželi k nebi. Částečné zatmění Slunce přilákalo stovky lidí na Petřín.

4.1.2011
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Částečné zatmění slunce pozorovali 4. ledna i lidé z Petřínské rozhledny v Praze. Snímek je pořízen pomocí hvezdářského dalekohledu pracovníků Štefánikovy hvězdárny.Foto: Deník/Martin Divíšek

Praha je už dávno vzhůru, ale při pohledu z petřínské rozhledny vypadá, že spí: halí ji lehký opar, zasněžené střechy svítí svou bělostí a zákrut Vltavy se moc netřpytí. Vše se mění v osm hodin – vychází Slunce. Za pouhé čtyři minuty se však jeho kotouč začne skrývat za stín Měsíce – nebeská mechanika funguje přesně podle výpočtů hvězdářů.

Částeční zatmění Slunce, které je u nás viditelné po osmi letech a jež v podobném rozsahu nastane až v roce 2026, vyrazili zvídaví Pražané pozorovat na tradiční místo – na Petřín. Kromě Štefánikovy hvězdárny je tentokrát ve hře i petřínská rozhledna, jež kromě pozorování Slunce nabídne i neopakovatelnou vyhlídku na Prahu.

K dispozici byly i dalekohledy

„Ale výběr rozhledny má i jiný důvod: Při samém počátku zatmění brání pozorování vzrostlé stromy. K tomu, abychom se dostali nad ně, plně postačí první patro rozhledny,“ říká pracovník hvězdárny Franta Flinta. Na ochozu v prvním patře instalovali jeho kolegové tři menší hvězdářské dalekohledy, pro něž by se na horní vyhlídkové plošině šedesátimetrové rozhledny nenašlo místo. Dalekohledy jsou opatřeny speciálními filtry chránícími zrak pozorovatelů. Po odšroubování okuláru si mohou zájemci dalekohled využít i pro pořízení vlastních fotografií zatmění. Na dalším je instalován držák papíru, na nějž se – opět bez okuláru – promítá obraz zatmění – je vidět typický srpek, který se s přibývajícím časem zvětšuje.

Po deváté hodině začíná na vyhlídku, kde až dosud převládali novináři, přicházet více zájemců o pozorování Slunce. Je to nejen tím, že vrchol částečného zatmění nastává šest minut před půl desátou, ale také tím, že v devět hodin začíná jezdit lanovka, s níž je cesta na vrchol Petřína nejrychlejší a nejpohodlnější. Také se objevují první cizinci, kteří však na rozhlednu nepřišli kvůli zatmění, ale kvůli krásám Prahy. Bohužel obě dvojice – maďarská a portugalská – reagují na anglický a německý dotaz jen kroucením hlavy, takže nám jejich zážitek ze zatmění zůstane utajen.

Většina domorodců však své dojmy ráda sdělí: Jsou neobvyklým jevem nadšeni a chválí si i možnost navštívit za jedno vstupné rozhlednu i hvězdárnu, kam se postupně přesouvají. Přes rozsáhlé informování o rozhledně přišla většina zájemců pozorovat zatmění na hvězdárnu, kde jsou k dispozici velké hvězdářské dalekohledy užívaní k pozorování noční oblohy. Tady je podstatně rušněji a počet návštěvníků dosáhl asi tří set. „Ale bylo jich tu určitě víc, malé děti do tří let neplatí – a novináři to mají také zadarmo,“ dodává paní pokladní s trochu šibalským úsměvem. Raději tedy vyklízím pole. Krátce před jedenáctou zatmění končí a do hvězdárny přicházejí první z pravidelných návštěvníků – skupina školáků se svojí učitelkou.

Na úplné zatmění Slunce si v Praze počkáme 125 let

Petřín – Stín Měsíce zvolna zakrývá sluneční kotouč. Návštěvníci rozhledny obcházejí dalekohledy, nebo pozorují Slunce přes tmavé skleněné filtry a pracovníci hvězdárny jim odpovídají na dotazy.

„Na slunečních zatměních je zvláštní to, že na rozdíl od zatmění Měsíce jsou vždy vidět jen na určité části zeměkoule. Úplné, ale i částečné zatmění je vidět pokaždé jen v poměrně úzkém pásu, a proto je sluneční zatmění v každém konkrétním místě jen málo častým jevem. Lze říci, že k částečnému zatmění dochází v dané oblasti jednou za několik let,“ vysvětluje Jiří Svoboda, odborný pracovník hvězdárny na Petříně.

Když je 40 a 90 skoro stejně

Zatmění viditelné tentokrát u nás a obecně ve střední Evropě patří k těm rozsáhlým – při maximu je skryto 79 procent slunečního disku. „Ovšem rozdíl mezi třeba 40 a 90 procenty je v tomto případě relativně malý. Zásadní rozdíl je, když jde o úplné zatmění a to se tentokrát odehrává mimo pevninu,“ dodává Svoboda. Na úplné zatmění Slunce si u nás počkáme ještě 150 let.

„Dnešní zatmění je rozsáhlé, větší bylo u nás pozorovatelné počátkem šedesátých let, to si někteří lidé ještě pamatují. Zajímavé je také prstencové zatmění, kdy stín Měsíce zakryje Slunce tak, že po okrajích zbývá vidět úzký pruh. To bylo v posledních dvaceti letech vidět ve Španělsku a potom také v severní Africe,“ objasňuje další pracovník hvězdárny Martin Fuchs.

To, že se za zatměním jezdilo v posledních letech do Afriky, je podle něj náhoda. „Nemá to nic společného se zeměpisnou šířkou a ani s čistotou ovzduší,“ dodává Fuchs. Jiné je to s tzv. světelným znečištěním. „Ale to se týká pozorování noční oblohy. Sami to znáte, že na venkově je vidět mnohem více hvězd než ve městě, zvláště tak velkém jako je Praha,“ odpovídá na jiný dotaz, jenž se zatměním nesouvisí.
„Nejvíc návštěvníků tu bylo v době vrcholu zatmění, za celou dobu od rána to odhaduji na tři až čtyři sta. Byli jsme příjemně překvapeni,“ říká odborná pracovnice Lenka Somrová, která má službu v hlavní kupoli hvězdárny. Podle ní je logické, že více lidí přišlo na hvězdárnu, protože si ji každý dá se zatměním automaticky dohromady. „Ale pohled na Prahu s právě vycházejícím Sluncem, které se hned dostává do stínu, musel být také úchvatný,“ dodává.

Cizinců přišlo málo

Naproti tomu na hvězdárně měli zájemci k dispozici větší dalekohledy a také další objekt k pozorování. „Ráno jsme se dívali na Venuši, to je také zážitek,“ poznamenává Somrová. Soudí, že mezi návštěvníky bylo mnoho těch, kteří chodí na hvězdárnu často. „Na druhou stranu cizinců, kteří v létě činí přes polovinu návštěvníků, bylo dnes málo. Asi se jim v tom mrazu sem nahoru nechtělo,“ dodává.

Autor: Jan Horák

4.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sledování výsledků parlamentních voleb ve štábu ANO, 21. října v Praze. Brabec
53

Jednání za hnutí ANO povedou Babiš, Faltýnek i Brabec

Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. 21.10.2017
25

Schwarzenberg: Lidé očividně raději slyší sliby než pevní postoje

Přibývá krádeží drahých kol na objednávku, potvrdily pojišťovny

Hodnota ukradených kol klientů pojišťoven v Česku v letošním roce vzrostla. Častěji se kradou dražší, předem vytipované bicykly, na něž se soustředí organizované skupiny zlodějů, vyplývá z ankety ČTK mezi tuzemskými pojišťovnami.

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

Obyvatelé hlavního města v minulosti hlasovali výrazně „pravicověji“ než lidé z ostatních regionů. Očekává se to i tentokrát, jak potvrdila také naše předvolební sonda. Praha je tradiční baštou pravice a liberálně orientovaných stran. Minulé parlamentní volby v roce 2013 opanovala v hlavním městě TOP 09. Hlasovalo pro ni přes 23 procent voličů, zatímco na celostátní úrovni jen 12, což stačilo na republikové čtvrté místo.

AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Specialisté na politickou komunikaci ocenili po čtvrtečních předvolebních debatách v České televizi (ČT) a na Nově především výkon šéfa Pirátů Ivana Bartoše, Babiš působil unaveně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení