O stavbě nového civilního letiště rozhodla vláda Československé republiky už v roce 1929. Kapacita přistávací plochy v Praze-Kbelích (dnes využívána armádou) už totiž po prvních deseti letech provozu nemohla ukojit zvyšující se zájem o leteckou dopravu.

Letiště mohlo být nad Masarykovým nádražím

Lehce zvlněný prostor o rozloze 108 hektarů mezi obcemi Ruzyně, Hostivice, Dobrovíz, Středokluky a Přední Kopanina byl nakonec vybrán zřejmě kvůli nízké nadmořské výšce (380 metrů), která měla zajistit menší výskyt mlh. Veřejná soutěž byla vypsána v létě roku 1931, o dva roky na ruzyňské pláni započaly stavební práce. Podle historických pramenů mohlo nové letiště vyrůst dokonce na střeše nad současným Masarykovým nádražím v centru města, avšak tento nápad se nerealizoval mimo jiné kvůli nedostatku financí.

Jedním z úkolů státní investice bylo snížení nezaměstnanosti. Budování letiště trvalo 44 měsíců a skončilo 1. března 1937, stavební firmy přitom používaly mechanizaci jen v omezené míře, dílo se podařilo hlavně díky lidským zdrojům. Dělníci tedy stavěli pražské letiště rukama.

Po měsíci se uskutečnil první let - 5. 4. 1937 v devět hodin ráno přistál stroj Douglas DC-2 na lince Československé letecké společnosti z Piešťan přes Zlín a Brno do Prahy, o hodinu později následoval první mezinárodní spoj na trase Vídeň-Praha-Berlín. První zahraniční letoun vlastnila belgická společnost SABENA.

První boeing 747

Zatímco tehdejší kapacita areálu, který se dnes označuje jako "Stará Ruzyně" a je místem speciálních letů například se sportovci, činila 250 tisíc cestujících, nyní se blíží maximu okolo 18 milionu odbavených lidí za rok. Ve své době patřilo letiště k nejmodernějším v Evropě, sbíralo architektonická ocenění, z Prahy se létalo do více než 100 destinací na kontinentu.

V roce 1946 davy lidí vítaly československé letce, kteří přispěli k pádu nacistického Německa. V letech 1961 až 1968 vyrostlo nové letiště severně od původního areálu, které v červnu slavnostně otevřel prezident Ludvík Svoboda. Jenže v noci na 21. srpna "pokřtili" ruzyňskou ranvej komunisté z Moskvy, kteří vyslali okupační vojska Varšavské smlouvu zastavit demokratický proces - tedy kontrarevoluci.

V roce 1963 se po letišti pohybovala Škoda 1201, úplně první vozidlo "Follow me" ve službách letiště.

Před 46 lety přibyla nová řídicí věž, která se stala jedním ze symbolů Letiště Praha. V listopadu téhož roku poprvé přistál letoun Boeing 747. "Tehdy se jednalo o skutečnou událost a když se 8. 11. 1972 v 13:55 poprvé 'Jumbo' dotklo dráhy 13/31, vyhlídková terasa byla nacpaná k prasknutí. První 747 v Praze byl letoun 747-200 společnosti Air India při svém mimořádném pražském mezipřistání na trase New York - Bombaj," vzpomínal facebookový profil pražského letiště loni.

Letiště zvýší kapacitu

Modernizace pokračovala po roce 1989. Už třináct let funguje Terminál 2 pro lety v rámci schengenského prostoru, 5. října 2012 dostalo ruzyňské letiště na počest první prezidenta svobodného státu Václava Havla nový název. V současnosti plánuje vedení společnosti provozující pražský vzdušný přístav kapacitu ještě rozšířit. Poslední novinkou je červnové otevření nové odbavovací haly na druhém terminálu. Velkým tématem je také zamýšlené železniční spojení s centrem Prahy.

A na závěr chystaný "dárek" k výročí. Podle agentury Reuters letecká společnost Thai Air Asia X znovu obnovila plány propojit Bangkok s Prahou. Přímá linka by mohla začít fungovat v roce 2019, kdy Air Asia X obdrží další čtyři nové Airbusy A330. Momentálně probíhají jednání, ale nic se zatím nedohodlo. Češi by zřejmě přímý let do Thajska velmi ocenili, asijská země totiž patří mezi jejich oblíbené destinace. A poslední dobou to platí i naopak.