Rozvoj kruhových objezdů a razantní nárůst jejich počtu má už metropole za sebou.

Před revolucí šlo o nepříliš využívané dopravní řešení křižovatek, v devadesátých letech v Praze jejich počet stoupl na několik set. Po lidově zvaných „kruháčích“ dnes jezdí řidiči na všech typech komunikací. Od sídlištních spojek po nejdůležitější silniční tahy ve městě.

V současné době je však jejich boom minulostí a ročně jich přibývá jen několik. Například letošní rozpočet Prahy počítá s výstavbou pouze jednoho kruhového objezdu, který vznikne na místě křižovatky ulic Kamýcká a Roztocká.

„Masivní rozvoj těchto staveb v metropoli je už u konce. Praha si na tom stojí v porovnání s jinými městy dobře,“ řekl specialista rozvoje a organizace dopravy v metropoli Jaroslav Mach, podle kterého je výstavba dalších okružních křižovatek už složitější.

Problémy s pozemky

Jsou totiž problémy s pozemky, na kterých mají vzniknout. V devadesátých letech se stavěly na pozemcích města, dnes už jsou tyto možnosti prakticky vyčerpány. Stačí, když má objezd několika metry zasáhnout na přiléhající plochu k silnici, která už městu nepatří.

„A v tu chvíli je zle. Často je problém najít majitele pozemku, a když se to podaří, tak nastane nekonečné licitování o ceně,“ dodal Mach, podle kterého může dohadování trvat mnoho let.

Podle ředitele Ústavu dopravního inženýrství Ladislava Pivce nejsou kruhové objezdy vždy tím nejlepším řešením. Mají totiž určitou kapacitu a pokud je překročena, stává se stavba nebezpečnou. Sice zpomalí jízdu neukázněných řidičů, ale zase hrozí nehody v tvořících se kolonách.

„Hodí se jen do určitých míst. Podle jejich počtu se nedá hodnotit dopravní kvalita ve městě. Jejich vznik by neměl být vždy automatický, ale měli by do něj hovořit různé subjekty, jako například městské části, dopravní policisté či dopravní odborníci,“ řekl Pivec.

Zpomalí silniční piráty

Dobrou zkušenost s kruhovými objezdy mají v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. Dlouho je trápili nezodpovědní řidiči, kteří pádili obcí po silnici mezi dálnicí D1 a Zbraslaví.

„Nemůžeme si to vynachválit. Dříve zde auta jezdila i devadesátkou, dnes musí zpomalit na čtyřicet, protože objezdy v krátkých rozestupech nedovolí příliš zrychlit,“ uvedl starosta obce Věslav Michalik. close zoom_in

Není to vždy správné řešení

Kruhové objezdy zpomalují dopravu a tím zvýšují bezpečnost, ale někdy jsou lepší semafory, říká ředitel Ústavu dopravního inženýrství Ladislav Pivec.

Jaký je hlavní přínos objezdů?

Zpomalí dopravu, takže dokáží zvýšit bezpečnost. Mnoho řidičů nedodržuje předepsanou rychlost a kruhová křižovatka je donutí zpomalit.

Jsou tedy ideálním řešením pro všechny křižovatky?

To určitě ne. Někam se nehodí. Každé místo by se mělo individuálně před úpravou posoudit z mnoha pohledů.

Je v Praze někde vyloženě nevhodný objezd?

Křížení ulic Kunratická a Vídeňská. Silný provoz tam vytváří kolony, na jejichž koncích dochází k nehodám.

Co by se tam tedy hodilo?

Kapacitnější světelná křižovatka. Objezd vznikl na začátku devadesátých let, kdy se netušilo, že jednou nebude kapacitně stačit.

Proč ho neodstraníte?

To není tak jednoduché. Křižovatky se semafory zaberou větší plochu,což nelze, protože přiléhající pozemky nepatří městu. Dohoda s majiteli by se mohla táhnout mnoho let.