Černý obelisk věnovaný památce Poláka Ryszarda Siwiece, který se v září 1968 na protest proti okupaci Československa veřejně upálil, stojí od pátku v Praze. Před Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) byl odhalen za účasti českých i polských představitelů. Umělecké dílo, které vytvořil polský výtvarník Marek Moderau, stojí v ulici pojmenované podle Siwiece.

„Je to nejlepší místo, které mohlo být vybráno. Protože právě tento ústav je institucí odpovědnou za studium totalitních režimů a čin pana Siwiece byl namířen jako protest proti totalitě,“ řekl novinářům ředitel ÚSTR Daniel Herman. Podle něj zůstal věrný ideálům, kterým věřil, a přinesl oběť nejvyšší, tedy svůj život. „Čin pana Siwiece nám bere dech dodnes,“ dodal ministr vnitra Radek John, podle něhož Polák vlastně protestoval proti porušování lidských práv obecně. Podle Johna je dobře, že obelisk bude osvětlovat, kdo Siwiec byl.

Nechyběli zástupci Polska

Při vzpomínkové akci nechyběl místopředseda polského Senátu Zbigniew Romaszewski, polský velvyslanec Jan Pastwa či šéf rady ochrany paměti bojů Andrzej Krzysztof Kunert.

Obelisk má tvar černého kvádru, nahoře částečně rozpuklého. Je na něm červenými písmeny Polákovo jméno, dále roky jeho narození a úmrtí (1909 – 1968) a připomínka toho, že „ve jménu pravdy přinesl nejvyšší oběť“. Památník je dalším vyjádřením úcty Čechů k tomuto člověku. Například v roce 2001 vyznamenal tehdejší prezident Václav Havel Siwiece státním Řádem Tomáše Garrigue Masaryka in memoriam.

Filozof a protifašistický bojovník Siwiec pracoval jako účetní. Někdejší bojovník protifašistické zemské armády, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, se rozhodl proti okupaci Československa veřejně protestovat.

Veřejné upálení

Upálil 8. září 1968 při dožínkové slavnosti před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí. Slavnosti dožínek byly zrovna v plném proudu, když se postavil u hlavní tribuny, polil benzínem a zapálil se před očima hlavních představitelů tehdejšího komunistického Polska. Jeho křik ale zanikl v jásající dechovce a cenzoři vyloučili z tisku jakoukoliv zmínku o incidentu. Devětapadesátiletý Siwiec zemřel na následky těžkých popálenin čtyři dny po svém činu.

Okupace v tehdejším Československu zadusila proces uvolňování komunistického režimu a obrodný proces nazývaný Pražský jaro. I v Československu se k zoufalému činu odhodlali dva muži. V lednu 1969 se upálil dvacetiletý student historie Jan Palach, krátce po něm i osmnáctiletý středoškolák Jan Zajíc.