Dlouho připravovaný projekt, o němž se hodně diskutovalo už v dobách, kdy i řada expertů věděla jen něco málo z doslechu, se nyní zhmotnil ve skutečnost, Každý si tak může udělat svůj názor. Reakce kolemjdoucích, kteří si díla masově fotí a natáčejí, svědčí o tom, že motýli zaujali.

Investoři ze společnosti Amadeus Real Estate vlastnící objekt Máje, jimž Černý podobu díla navrhl už před lety, byli nadšeni od první chvíle. „Spadla nám brada,“ potvrzuje člen správní rady Martin Klán.

Myšlenka na motýlí skulptury se přitom nerodila ve chvíli, kdy by Černý myslel na zkrášlení Máje. Cíle byly jiné – a na stěny ikonické stavby obří motýli usedli vlastně shodou okolností. Ano, stojí za tím peníze. Avšak jinak, než by snad leckoho napadlo.

Původní projekt: pro sídlo NATO

Černý se na mezinárodní úrovni proslavil i projekty, které různou formou reprezentovaly Českou republiku. Známá je třeba jeho pohyblivá instalace Entropa z roku 2009, představená v Bruselu v rámci tehdejšího předsednictví v Radě Evropské unie. Vyvolala kontroverze.

Později se ukázalo, že dílo připravil sám se svými pomocníky – a nejde o výsledek spolupráce s 27 výtvarníky a uměleckými skupinami ze všech členských zemí unie, jak původně tvrdil (přičemž nejen sypal z rukávu jména, ale měl připraveny i kompletní životopisy včetně přehledu údajné účasti na výstavách). Přineslo to rozruch, některé země se dokonce cítily uraženy zvolenou symbolikou.

V roce 2012, kdy se konaly olympijské hry v Londýně, zase Černý překvapil objektem London Booster: typickým tamním patrovým autobusem, jenže doplněným lidskýma rukama a dělající kliky (a také s obrazovkami místo oken nabízejícími projekce).

Instalování soch motýlích letadel od Davida Černého na fasádu rekonstruovaného obchodního domu Máj Národní:

Instalování soch motýlích letadel od Davida Černého na fasádu rekonstruovaného obchodního domu Máj Národní. | Video: Deník/Milan Holakovský

Díla rozhodně zaujala – a stala se těmi, o nichž se mluví. Nepřekvapí proto, že dnes Černý hovoří o tom, jak ho před několika lety velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský oslovil s návrhem, aby vytvořil dílo pro nové sídlo aliance (nákladně vybudována centrála v severozápadní části Bruselu začala sloužit v roce 2018).

„Nabízelo se reagovat na výročí našeho vstupu do NATO, díky které jsme dnes samostatnou, svébytnou a Ruskem neokupovanou zemí. Nabídku jsem přijal s podmínkou, že projekt nebude placen ze státního rozpočtu,“ odkázal Černý na výročí 12. března 1999.

Vytvořil tedy návrh sochařského díla Butterfly Effect, pojatého jako pocta československým letcům sloužícím za druhé světové války v řadách britského letectva. Sochy s tělem ve tvaru trupu stíhačky spitfire, považované za jeden ze symbolů Bitvy o Británii, a pohyblivými křídly inspirovanými podobou motýlů rodu Monarcha.

Plastika nabízí kontrast armádního stroje chrlícího oheň s bezbrannou krásou, křehkostí a lehkostí motýlích křídel. A odraz obdivu k válečným letcům, jejichž příběhy Černý v dětství hltal, což ho přivedlo k návštěvám muzea letecké techniky u kbelského letiště i k objevování dění na letišti v Letňanech.

A rovněž odraz obdivu k elegantnímu letounu Supermarine Spifire. Krásnému – a přece určenému k zabíjení. Název díla Butterfly Effect vysvětluje Černý odkazem na teorii „efektu motýlího křídla“. Hovoří o tom, že mávnutí křídlem může spustit řetězec na sebe navazujících událostí, které na opačné straně planety přinesou uragán.

„Malá stíhačka s obratným pilotem dokáže zažehnout oheň bitvy, která nakonec smete i velkého agresora,“ poznamenává k tomu autor. „Někdy k obraně postačí motýlí efekt funkční diplomacie, ale jindy je nezbytná stíhačka s neohroženým pilotem, připraveným odrazit agresora palebnou silou,“ objasňuje své myšlenky.

Kde sehnat potřebné peníze?

Kde máme budovu Máje na rohu Národní třídy a Spálené ulice? Zatím nikde. Dosud se jedná o projekt pro Brusel a NATO Headquarters. O projekt, který se setkal s příznivým přijetím. S podporou vedení NATO i řady známých osobností. Včetně Karla Schwarzenberga, generála Petra Pavla, který tenkrát ještě nebyl prezidentem, ale bývalým náčelníkem generálního štábu české armády a předsedou Vojenského výboru NATO nebo hlavním maršálem letectva Velké Británie Stuartem Peachem na stejné pozici v rámci vedení aliance. Souhlas byl, peníze nikoli. „Zbývalo vyřešit, jak dílo do sídla NATO financovat,“ potvrzuje Černý.

„V téže době jsem byl shodou okolností osloven společností Amadeus, chci-li se účastnit interní soutěže na instalaci uměleckého díla na zrekonstruovaný obchodní dům Máj. V tu chvíli mne napadlo, že se oba projekty symbolicky i ideově propojují – a navrhl jsem instalovat na holé stěny brutalistního Máje stejné dílo jako do centrály NATO,“ připomíná autor, jak se události daly do pohybu.

Pak přišel čas Klánem zmiňované spadlé brady a jednání se společností Amadeus o podmínkách. „Navrhl jsem, že se vzdám honoráře za své dílo, když společnost zafinancuje náročný vývoj prototypu motýla pro Brusel – a oni mou nabídku přijali. Nakonec se našel i sponzor samotné výroby motýla pro umístění v NATO,“ shrnuje Černý komplikované dění do několika vět. Pražští motýli už jsou součástí veřejného prostoru – a dílo určené pro Brusel by mělo být instalováno ještě letos.

Hold československým stíhačům

Umístění pražské instalace je pro Černého víc než symbolické. „Před třiceti lety jsme my, v té době studenti, dostali na Národní třídě od komunistické policie nakládačku,“ odkazuje na počátek takzvané sametové revoluce v roce 1989. „Od stejných komunistů, kteří likvidovali československé hrdiny britského královského letectva,“ upozorňuje, kdyby snad někdo neznal souvislosti. „A inspirací mi byl i máj – coby symbol konce druhé světové války a začátku jara,“ dodává.

Připouští, že českoslovenští letci již pomník v Praze mají; na Klárově. Vytvářet další autor nechtěl: jeho cílem je volným uměleckým dílem vzdát hold československým stíhačům ve službách britského letectva. „Tato část naší historie by měla být znovu připomínána a dál rezonovat v našem umění – podobně jako když Jan Svěrák natočil film Tmavomodrý svět. Já se k Honzovi rád připojuji.“

Piloty připomíná i mozaika v dlažbě

Motýlí letouny „sedící“ na hladké fasádě obchodního domu, který se nově bude jmenovat Máj Národní, doplňuje 359 drobných siluet letadel v dlažbě chodníku na Národní třídě. Symbolizují 359 našich stíhačů bojujících ve Velké Británii.

Mimo jiné se stanou i připomínkou triumfálního pochodu přeživších československých letců, kteří po Národní třídě po druhé světové válce slavnostně kráčeli 21. srpna 1945. Aniž mnozí z nich tenkrát tušili, jak těžké časy je v osvobozené republice čekají. Tuto dlažební mozaiku doplňuje i pamětní deska s QR kódem odkazujícím na informace o historii československého stíhacího letectva v rámci zahraničního odboje během druhé světové války.

Veřejnost si je bude moci detailně prohlédnout třeba 24. června, kdy Máj Národní po rekonstrukci znovu otevře. Přivítá první zákazníky svých obchodů i návštěvníky přicházející za občerstvením nebo zábavou.