Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obchodní dům Bílá labuť, to je stará a noblesní dáma

Praha – Většina z velkého počtu pražských nákupních center ještě nemá ani plnoletost, protože vznikla až v devadesátých letech minulého století či později. Bílá Labuť však spadá do jiné kategorie. Převedeno na lidský věk, je už seniorkou, která prožila zajímavý život.

28.8.2012 3
SDÍLEJ:

Bílá labuťFoto: deník

Na místě, kde dnes Bílá labuť stojí, fungoval zájezdní hostinec s pivovarem u Podušků. Majitel na dům vyvěsil domovní znamení s podobiznou labutě, a tak se mu začalo říkat U bílé labutě.

Čtěte také: Usedlost Spiritka: bývala cihelnou, dnes slouží vládě

Stavbu však později nahradil moderní obchodní dům, kterých v období první Československé republiky Praha moc neměla. Největší nákupní centrum provozoval podnikatel Jaroslav Brouk na Letné a právě on rozhodl o stavbě dalšího zařízení tohoto typu. Vlastnil zmiňovaný dům s hostincem, a tak padla volba na tuto lokalitu na Novém Městě.

Stavba Bílé labutě začala v roce 1938 a probíhala podle projektu Josefa Kitricha a také Josefa Hrubého, architekta, který navrhl podobu mnoha škol, bytových domů i dalších staveb a je také spoluautorem československých pavilonů na světových výstavách Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu, divadla Laterna Magika v paláci Adria, či třeba strahovského areálu se studentskými kolejemi.

Technické rarity

Již 19. března 1939 přivítalo několikapodlažní centrum první návštěvníky. Jelikož se otevření uskutečnilo jen tři dny po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, prvními zákazníky se stali převážně němečtí okupanti utrácející říšské marky. Tato měna měla proti české koruně výhodný kurz, což působilo na Němce kromě přirozené zvědavosti jako velká vábnička. Funkcionalistický palác se pyšnil mnoha unikáty a vymoženostmi. Měl vůbec největší prosklenou stěnu v republice s rozměry 20 x 30 metrů, která dodnes tvoří uliční fasádu. Plocha z neprůhledného stříbrošedého skla plnila roli tepelné a zvukové izolace.

Začaly zde jezdit první a na další desítky let také jediné eskalátory v uzavřeném prostoru na území hlavního města. Společně s rychlými výtahy dokázaly přepravit až 4 tisíce nakupujících za hodinu. Technicky náročný systém klimatizace a vytápění, automatizovaný sběr odpadu i potrubní pošty patřily mezi evropské unikáty. Stejně tak i pneumatické pokladny, ze kterých se hotovost přesouvala bleskovou rychlostí do účtárny, odkud zamířila obratem zpět účtenka a peníze na vrácení zákazníkovi.

Zážitky z nákupů mohli návštěvníci vstřebat na střešní terase s restaurací a kavárnou. Maminkám pohlídali jejich děti specializované vychovatelky. Přitom obdobné dětské koutky představovaly před sedmi desítkami let raritu.

K pohodlnému pobytu v komplexu přispívala kočárkárna a také úschovna zavazadel. Nelze se divit, že si Bílá labuť se svými 15 000 metry čtverečními prodejní plochy dlouho udržela pověst největšího a nejmodernějšího obchodního domu. Nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Tyto charakteristiky ztratila na „domácí půdě" až s vybudováním Kotvy a Máje v sedmdesátých letech minulého století.

Neon a hvězdy

Na střechu zajímavé budovy umístili architekti osmimetrovou otáčející se neonovou labuť, která zde je dodnes. „Když jsem jako malý jezdil s rodiči v pátek večer vlakem na Moravu, tak jsem vždy hledal v dálce otáčející se labuť. S bratrem jsme vždy soutěžili, kdo ji najde dříve," vzpomíná Lukáš Korbel.

Čtěte také: V Ruzyni se po válce usídlila StB

V roce 1943 „účinkovala" Bílá labuť s filmovými hvězdami v protektorátním filmu Šťastnou cestu natočeném Otakarem Vávrou. Mladé prodavačky v obchodním domě hrály Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Jana Dítětová a Nataša Gollová. Z některých záběrů je znatelné, jak moderní zázemí měli zaměstnanci k dispozici. Po skončení druhé světové války se ani Bílá labuť nevyhnula znárodnění.

V roce 1961 založili zaměstnanci Autoklub Bílá labuť. Pořádal řadu akcí, mezi nimi například orientační závod, soutěž na mopedech značky Stadion a především klání s názvem „Večerní Prahou s Večerní Prahou", kterou spoluorganizoval deník Večerní Praha, předchůdce dnešního Pražského deníku. Modernizace interiéru domu, který je kulturní památkou, proběhla až v devadesátých letech. Podle údajů z elektronických měřidel sem denně zavítá deset až patnáct tisíc návštěvníků. Provozovatelé odhadují, že dům měl od začátku provozu již zhruba půl miliardy návštěvníků.

Michal Vrbecký

Autor: Redakce

28.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení