Na místě dnešní plovárny stála už v pozdním středověku rozsáhlá zahrada. Na začátku 19. století, kdy se začaly sportovní aktivity rozmáhat i mezi běžnými lidmi, napadlo setníka a nadšeného plavce Arnošta z Pfuolu, že se jedná o ideální místo pro vodní radovánky.

Dámy se koupaly v mělkém

Jím založené říční lázně se rozkládaly na místě dnešní Strakovy akademie a mohly se pochlubit titulem nejstarší plovárna v rakouské monarchii. Využívalo ji hlavně vojsko, ale přístup sem měli i civilisté. Mezi oběma skupinami však docházelo k neshodám a plovárnu postavenou na vorech navíc každou chvíli vzala voda. Pražané se tak rozhodli vybudovat si plovárnu vlastní, o něco níže po proudu.

U Brejšků.
FOTO: Hospoda U Brejšků byla výspou novinářů a kolébkou Slavie

Vznikla na pevné vorové konstrukci okolo dlouhého mola s několika ohrazenými bazénky. Ten největší měřil solidních 25 metrů, využívali ho ale jen pánové – dámy měly vlastní mělký bazén, chráněný před dotěrnými pohledy závěsy. Nechyběla samozřejmě ani místa vyhrazená k opalování. Slavnostní otevření se konalo 7. července 1840, a aby se oba podniky odlišily, začalo se tomu novému říkat Občanská plovárna.

Vzpomínky před smrtí

Pražané se sem však nechodili jen koupat. Konaly se zde společenské akce, tancovačky, koncerty i plavecké a veslařské závody. K těmto účelům byly v 70. letech 19. století přistavěny i restaurace a šatny. Jako malý hoch sem do plaveckého kurzu docházel spisovatel Franz Kafka a plovárna zůstala jeho oblíbeným místem i v dospělosti. V dopise rodičům ji zmiňuje pouhý den před svou smrtí. Opalovat se sem zase chodila Adina Mandlová. Mnoho pražských dětí naučil plavat legendární plavčík Ferdinand Platil, který v Občanské plovárně působil dobrých šedesát let. Jeho metody se za tu dobu změnily jen málo. Základní výcvik probíhal s pomocí dlouhého bidla a provázku a končil skokem z třímetrového můstku.

Na plovárně s Markem Ebenem

Roku 1906 koupilo plovárnu, do té doby akciovou společnost, město. Výuka i koupání veřejnosti probíhalo až do 60. let. V následujících dvou dekádách objekt chátral, nemohl se totiž poměřovat s nově vznikajícími krytými bazény. Konec 20. století byl pro plovárnu turbulentní dobou. Vystřídaly se tu thajská restaurace, kasino i kongresový sál. Marek Eben zde natáčel prvních padesát dílů pořadu Na Plovárně a jméno už pořadu zůstalo.

Po velkých povodních roku 2002 podstoupil objekt rekonstrukci, často kritizovanou ze strany památkářů. V současné době byste zde našli nóbl restauraci, která je dalším adeptem do řady proslulých pražských podniků.